Věk: ročník 1950
Proč jste si vybrala práci právě v rozhlase? Rozhlas si vybral mě. Začátkem roku 2012 mě oslovil Jaromír Ostrý, tehdejší šéf ČRo 2, a nabídl mi moderování nedělního pořadu, Dobré ráno, Česko! Přijala jsem s nadšením, protože mít podobný pořad, bylo splněním mého snu. Po roce jsem skončila a když se mě mí tehdejší posluchači ptají, kdy mě zase uslyší, říkám poslouchejte ČRo Pardubice, kde mě můžete slyšet každou neděli v 15:30.
Dosavadní kariéra: Jako spisovatelka i jako nápověda v Činoherním klubu, jsem byla mnohokrát na rozhlasových vlnách zpovídána výbornými moderátory, byla jsem v mnoha rozhlasových pořadech, a vždy jsem se u mikrofonu cítila jako ryba ve vodě, protože jsem doslova fyzicky cítila napojení posluchačů na moje slova a to pro mě byla živá voda. Obdivuju rozhlasové pracovníky, kteří do vysílání dávají srdce a duši, protože bez toho by jejich slova posluchače nikdy neoslovila, a doufám, že se to alespoň trochu daří i mně.
Zájmy a záliby: Mými celoživotními koníčky a zároveň i profesemi, je psaní a divadlo. V posledních letech přibyl k těmto dvěma i rozhlas. U divadla jsem od roku 1968 a zhruba stejnou dobu i píšu. Začínala jsem jako nápověda v kolínském divadle a od roku 1994 pracuju jako nápověda v pražském Činoherním klubu. Povídky, fejetony, reportáže, romány či rozhovory s herci, jsem začala publikovat v různých časopisech a novinách od roku 1984 a činím tak stále. Knihy vydávám od roku 2001 a mám jich už přes třicet.
Všechny články
-
Tři třináctky
Syn Filip, ode mě dostal do vínku dvě třináctky - tu třetí nepočítám, ta byla „v mé“ režii. Na tu jeho první třináctku, se musíme vrátit do roku 1973!
-
Umíš si zavázat tkaničky?
Prý se loni u zápisů do prvních tříd zjistilo, že si děti neumí zavázat tkaničky! Zjistilo se to prý podle TESTU, protože jinak se to ani zjistit nemohlo - tkaničky...
-
Nejenom psí křižovatky
Když jsem v listopadu 2001 šla do parku vyvenčit naše štěňátko drsnosrstého jezevčíka Athose od Kozího kopce, objevila se na druhém konci parku starší dáma s vlčáke...
-
Když je pod stromečkem kabelka, peněženka nebo chlap
Dnes máme 26. února, což je víc jak dva měsíce od Štědrého dne, a to je dost dlouhá doba na to, abychom si zvykly na novou kabelku, novou peněženku i na nového chla...
-
Jaká by to hanba byla, kdyby žena muže bila
Jaká by to hanba byla, kdyby žena muže bila, jaká by to hanba byla, kdyby se jí dal. Žena muže bít nemůže, protože ho nepřemůže, jaká by to hanba byla, kdyby se jí ...
-
A jaké je vaše štěstí?
Určitě se vám to stalo také. Buď uděláme trapas díky své nevědomosti, nebo jsme občas trošku mimo a pak se dostáváme do situací, kdy se, takzvaně, červenáme.
-
Už nikdy svoje dítě neuvidíš!
Poslouchala jsem před pár lety dva muže v kupé, protože v kupé většinou poslouchat musíte. Jeden měl oči smutné a ten, co ho utěšoval, měl oči moudré.
-
Novoroční předsevzetí
Přesně před rokem jste si tady přečetli o třech mladých ženách a jejich novoročních předsevzetích. Kyprá chtěla zhubnout. Všeobjímající se chtěla víc věnovat svém...
-
Bořík Navrátil a jeho pošťácká pohádka
Pojďte si přečíst příběh, jak mi ho před lety vyprávěl Bořík Navrátil: "Všechno začalo v roce 1986. Točil jsem tehdy film na Slovensku, na Kolibě. Jednou jsem si v ...
-
Jede vláček, kolejáček
Ten den jsem vstávala radostně. Vlak na Prahu zpoždění neměl, sice byl dost plný, ale s vytrvalostí dojížděče jsem procházela tak dlouho vagony, až jsem objevila ku...
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 34
- 35
- 36
- 37
- 38
- …
- následující ›
- poslední »