Jeho krůta uhranula gastro soutěž. Teď mladého kuchaře čeká michelinská výzva

„Bavilo mě už předtím, ale nebylo to ještě ono. Vždycky jsem doma vařil s mamkou. K hokeji mě táhl taťka. Hraje ho taky brácha. Tahle škola mi umožnila, abych se zdokonalil. Pak to přeskočilo, jsem úplně zapálený a hrozně mě to baví,“ popsal student Nicolas Partl z Labské střední odborné školy a Středního odborného učiliště Pardubice.

Soutěž jako velká zkouška

Nedávno ovládl klání GASTRO Olomouc – Olima Cup 2025. „Většinou všechno odkoukávám a kombinuju. Vařili jsme 45 minut. V zadání bylo krůtí prso bez kůže. Nejtěžší je přecvaknout se na jinou kuchyň. Ve škole všechno znám, je mi jasné, kam mám sáhnout. Když se do toho dostanu, tak už vím.“

Čtěte také

Václav Šmerda: Říkají o mně, že su legenda. Kuchařské eso vstoupilo do síně slávy

Jak se na takovou soutěž nachystat? „Člověk musí vymyslet recept, aby to dobře zkombinoval, byly tam všechny prvky podle zadání. Několik měsíců trénujeme a ladíme chutě,“ říká sedmnáctiletý Nicolas.

„Je to nádherný pocit. Mám velkou radost, že všechna práce a věnovaný čas přinesly ovoce. Za takovým úspěchem je spousta tréninku, zkoušení a ladění detailů. Když pak žák stane na stupních vítězů, učitel cítí hrdost i dojetí a řekne si, že to mělo smysl,“ doplnila Jana Šimečková, která vítěze na soutěž připravovala.

Po boku osobností

Za odměnu bylo pro Nicolase vaření s gastronomickou legendou Janem Horkým na velkém výstavišti Flora Olomouc. „Teď se chystám na další velkou soutěž Trophée Mille v Jihlavě, kde budu vařit s kolegyní Verčou ze školy. Tuhle francouzskou soutěž pořádá šéfkuchař Philippe Mille, který má v Remeši restauraci s michelinskou hvězdou. Chtěl bych jednou být profesionální kuchař.“

Pokora, spolehlivost, šikovnost

Úspěšný student tohoto oboru musí mít podle Šimečkové hlavně chuť do práce a trpělivost. „Dobrý kuchař by měl mít vztah k jídlu, k lidem i k řemeslu. Dnes to není jenom o tom, že umí dobře vařit, ale musí zvládat stres, práci v týmu a učení se novým věcem. Podle mě je klíčová pokora. Bez ní to nejde.“

„Zájem mladých tady pořád je, i když dnešní doba nabízí spoustu jiných možností. Ale kdo má rád tvořivost a práci rukama, ten si prostě kuchařinu zamiluje. Vidím to na svých žácích, že to dělají srdcem. Mají radost, když se jim něco podaří. Důležitá je motivace.“

Poptávka po kuchařích trvá. „Restaurace, hotely, školní jídelny hledají spoustu šikovných a hlavně spolehlivých lidí. Kdo bere tohle povolání vážně, tak se vždycky uplatní. Říká se, že řemeslo má zlaté dno a určitě neztrácí cenu.“

Jak vypadal vítězný recept? Co hraje na soutěži největší roli? A byla velká konkurence? Poslechněte si celý rozhovor.