K Litomyšli patří rytíři. Na náměstí dohlížejí už skoro půl tisíciletí
Dům U Rytířů desítky let ukrýval skvosty. O unikátním stropu se nevědělo
Je to jeden z nejvýznamnějších domů ve městě. Stojí přibližně v polovině litomyšlského náměstí a lidé jeho fasádu obdivují už od dob renesance.
V roce 1540 Litomyšl zachvátil velký požár. Popelem lehla celá řada domů, hlavně na náměstí. Na dlouhých gotických parcelách se začaly původní objekty opravovat nebo vznikat nové. Tak se zrodil i Dům U Rytířů, kterému kamenický mistr Blažek vtiskl honosnou podobu v duchu renesance. Dům a jeho výjimečná fasáda byly dokončeny zřejmě v roce 1546.
Zlaté truby versus Jirásek
Dům U Rytířů si můžete prohlédnout nejen z venku, ale také si projít jeho interiér. Sídlí v něm totiž Městská galerie Litomyšl, která nabízí celoročně nejen řadu zajímavých výstav, ale seznámí vás také s historií tohoto výjimečného domu.
Původně se Domu U Rytířů říkalo Zlaté truby. Podle postav kamenných rytířů na fasádě ale dostal jméno nové. Stojí za tím hlavně spisovatel Alois Jirásek, který v Litomyšli působil jako profesor na místním gymnáziu. V roce 1879 dům popsal v povídce U rytířů, která byla vydaná v knize Maloměstská historie.
Dům U Rytířů prošel v průběhu staletí několika úpravami. Původně měl zřejmě vysoký renesanční štít, v roce 1814 ho nahradila empírová atika. Dům sloužil běžnému bydlení, a to až do počátku sedmdesátých let minulého století, v jejich druhé polovině tu probíhala rozsáhlá rekonstrukce, kvůli vybudování stálé galerijní expozice.
Rekonstrukce domu přinesla celou řadu překvapení. Tím největším byl původní dřevěný kazetový strop, který se nacházel v zazděném meziprostoru. Během prací se také objevily meziokenní pilíře s bohatě zdobenými hlavicemi, které se zachovaly původní renesanční barevnost.
Rytíři, ale i jednorožec nebo delfíni
Fasáda Domu u Rytířů má dnes kamennou podobu, v minulosti ale byla také barevná. Pozornost přitahují hlavně čtyři plastické postavy v podživotní velikosti. Jsou to zejména dva rytíři, kteří se výrazově podobají výtvarnému okruhu mistrů, kteří působili na pernštejnském pardubickém zámku.
Po levé i pravé straně obou rytířů kameník Blažek, který na fasádě zřejmě ale nepracoval jen sám, umístil další dvě postavy. Jsou to muži v civilním dobovém oděvu, jeden drží měšec, druhý knihu, snad jako personifikace bohatství a moudrosti.
Plochu mezi okny a římsami vyplňují reliéfy nejrůznějších zvířat. Jsou to delfíni, lvi, ale také bájná zvířata jako jednorožci. Na fasádě najdeme i další portréty vousatých mužů. Nad římsou se nacházejí další figurální postavy, a to mytologický mořský bůh Triton, mořská polobohyně a také gryf.
Výstavy nejen pod dřevěným stropem
V současné době je interiér Domu U Rytířů přizpůsobený aktuálním expozicím. Okna, vedoucí do náměstí jsou zakrytá, ústřední historickou místnost rozdělují expoziční příčky. Za pozornost určitě stojí už zmiňovaný dřevěný renesanční strop. Je vyrobený ze smrkového dřeva, které bylo, na základě dendrochronologické analýzy, pokáceno mezi lety 1534 až 1537.
Do 26. listopadu můžete v Domě u Rytířů navštívit výstavu s názvem Stále sa to deje, která představuje tvorbu 12 slovenských umělců ze slovenské Levoče, partnerského města Litomyšle. Na tuto expozici naváže výstava Výtvarná Litomyšl. Vernisáž je naplánovaná na 3. prosince a jako už tradičně se na ní představí místní výtvarníci nebo umělci s vazbou na Litomyšl.
Související
-
Na pardubickém zámku najdete nejstarší ženský akt. Zachycuje...
Pardubická Štěstěna okouzluje lidi už téměř půl tisíciletí. A také jim dává najevo, že štěstí je proměnlivé a má mnoho podob. Fortunu Volubilis, Štěstěnu vrtkavou, ...
-
1492: Kolumbus objevuje Ameriku, Moravská Třebová renesanci
První renesanční památky na našem území vznikly na zámkcích v Moravské Třebové a Tovačově. Patří k nejstarším ve střední Evropě. Vytesané jsou do kamene.
-
Hříchy a plameny. Kaple v Litomyšli nahání hrůzu, přináší ale naději
Pokud vstoupíte do Očistcové kaple kostela Nalezení sv. Kříže v Litomyšli, obklopí vás symboly smrti, stejně tak i světla. Jaké poslání tento zvláštní prostor měl?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.