Kde jsou ukryty Tři Bubny?
Osadu Tři Bubny dnes tvoří kostel sv. Jiří, stará hájovna, hostinec a hospodářské stavení. Kdysi tu stály dvě vesnice, říkalo se jim Velká a Malá Kaplice.
Název Tři Bubny pochází pravděpodobně z 18. století. Tou dobou už u silnice stála hospoda se stejným jménem a také oblíbenou legendou z časů slezských válek s Pruskem (1740-1745), kdy údajně tři rakouští bubeníci bubnováním přinutili pruského krále k ústupu. Bubny pak zakopali v kostele pod oltářem.
V roce 1778 dal císař Josef II. vystavět valy, které chránily celé návrší s osadou a kostelem a především z nich byl výhled do kraje na cesty vedoucí k Chrudimi. Dosahovaly výšky 6 m a nahoře byly opatřeny dřevěnou palisádou. Pruská vojska se stáhla z Čech a v březnu 1779 byl uzavřen těšínský mír. Této válce se říkalo pro její krátkou dobu trvání "bramborová". Valy postupně mizely a v roce 1903 byla přes ně vybudována silnice Orel-Kočí.
Přírodní rezervace Habrov
Habrov se nachází přibližně 3km severovýchodně od města Chrudim, v těsné blízkosti vesnice Topol. Jde o lesní porost, lemovaný keři s enklávami luk, které jsou značně vlhké a jsou proto ideální pro výskyt teplomilných druhů rostlin. V některých případech i velmi vzácných, na Habrově roste například lilie zlatohlavá, sasanka hajní nebo dymnivka dutá. Roustou zde také vzácné druhy hub a to nejen Ohňovec rezavý nebo Lesklokorka tmavá, ale Habrov je jediným místem výskytu houby Steccherinum dichroum v Čechách.
O Habrov jako přírodní rezervaci se starají chrudimští ochránci přírody, část okolních luk oplotili a nechávají je spásat ovcemi. Vysázeli stovky nových ovocných stromů starých odrůd a opravili také starý meliorační systém, který okolní louky odvodňoval. Na jeho konci vytvořili umělou tůňku a regulovatelnou výpusť.
Stará hradiště na Habrově
Dodnes se Habrovu říká Na Hradě. Strategicky výhodný terén na okraji táhlé výšiny nad řekou mezi Chrudimí a Topolem umožnil ve dvou pravěkých obdobích (časný eneolit a doba halštatská) vybudovat na stejných místech 2 až 3 hradiště (centrum města Chrudim, Pumberka a Topol). Opevněné osady byly od sebe vzdáleny asi 1,5 kilometru. To jen dokládá tehdejší důležitost oblasti pod Železnými horami.
Od roku 1930 proběhlo několik archeologických průzkumů, při těžební činnosti ve štěrkovně v severní části Habrova byla objevena jedna ze dvou (později objevených) chat. Z období slezskoplatěnické kultury byly objeveny nádoby, zakryté spálenou a rozvalenou hradbou, je tedy pravděpodobné, že opevněná osada zanikla po útoku, byla vyloupena a spálena.
Související
-
Úhřetice jsou od pradávna dobrým místem pro život
Úrodná sprašová krajina a dostatek vody lákaly v různých dobách různá společenství, aby se v blízkosti soutoku Chrudimky a Novohradky usadila.
-
Tisíc let nad Dvakačovicemi
Zalesněný kopec nad Dvakačovicemi skrývá zajímavou lokalitu. V hustém porostu se skrývá několik desítek mohyl starých více než tisíc let.
-
V choceňských Pelinách kdysi stával mlýn
Jen pět minut od centra Chocně jsou Peliny. Na jedné straně řeky park, na druhé přírodní rezervace. Oba břehy Tiché Orlice stojí za návštěvu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
