Úhřetice jsou od pradávna dobrým místem pro život
Pojďte na výlet do Úhřetic
Úrodná sprašová krajina a dostatek vody lákaly v různých dobách různá společenství, aby se v blízkosti soutoku Chrudimky a Novohradky usadila. Od mladší doby kamenné přes středověk až do současnosti.
Když se Jan Kopista vrátil v roce 1798 z války a francouzského zajetí, vyženil do té doby neobdělávaný pozemek, zapřáhl koně a vyoral první hliněné nádoby tzv. popelnice (ve kterých lidé popelnicových polí uschovávali popel svých mrtvých). K prvnímu většímu průzkumu ale došlo až na počátku 20. století, kdy při těžbě hlíny pro cihelnu dělníci odkryli další historické předměty. Tehdejší majitel cihelny pozval archeologa profesora Píče a ten provedl první rozsáhlý výzkum.
Úhřetické poklady
V okolí Úhřetic byly nalezeny předměty dokládající existenci mnoha různých společenství. Například neolitické sídliště kultur s lineární a vypíchanou keramikou, při průzkumech v sedmdesátých letech archeologové nalezli artefakty z pozdní doby kamenné (4 200 až 4 000 před n.l.), ale také ze starší doby bronzové tzv. Únětické kultury, objevena byla pohřebiště z období popelnicových polí a artefakty z doby Laténské (Kelti). Mezi nejnovější objevy patří bronzové spony a mince, které dokládají sídliště z doby Římské.
Soutok Chrudimky a Novohradky
Dodnes je soutok těchto dvou řek výjimečným místem. Obec zde nechala instalovat lavičku a také směrové tabule, které k místu případné zvědavce dovedou. Novohradka není nijak regulovaná, a proto se v minulosti často vylévala z břehů. Úhřetice dnes chrání protipovodňový val, mezi ním a meandry Novohradky tak vzniklo několik parkových ploch nově osázených ovocnými stromy. Jde o staré tradiční odrůdy jabloní, hrušní a ptačích třešní.
14 generací rodu Kopistů
Na statku na kraji Úhřetic hospodaří Kopistovi a to ve 14. generaci. Podle gruntovní knihy Rosického panství koupil statek v roce 1629 od svého tchána Jiří Kopista. A úspěšně na něm hospodařil a po něm i jeho potomci, v časech dobrých i časech zlých. Jeden z Kopistů Vincent zvaný Čeněk (v 9. generaci) sepsal historii obcí Úhřetice a Vejvanovice a také Kopistova rodu.
Mimo jiné uvádí vznik názvu Úhřetice. První zmínka o obci je z roku 1227, kde se uvádí Ugerce, následně v roce 1384 Uherce, v roce 1392 Uherčice, a poté v roce 1633 Ouřetice. Název vznikl od slova úhor, tedy místa, které nebylo obděláváno, kultovního místa, kde se pohřbívalo a kam se běžně nechodilo.
Ke statku cihelnu
V roce 1894 Jan Kopista poslechl radu svého příbuzného, že spraše, na kterých má pozemky, jsou vhodné pro výrobu cihel a postavil kruhovou cihelnu. V roce 1901 ji pak modernizoval na parostrojní. Kopistovi přišli o cihelnu v rámci znárodnění v roce 1948. Cihly se v ní přestaly pálit v roce 1975, kdy ji kapacitou předhonila větší cihelna v Tuněchodech. Po roce 89 úhřetickou cihelnu stejně jako statek v rámci restitucí dostali Kopistovi zpátky. Demolice léta nepoužívané budovy bude stát několik miliónů korun.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
