Úhřetice jsou od pradávna dobrým místem pro život

Informační tabule směřují k soutoku Chrudimky a Novohradky
Informační tabule směřují k soutoku Chrudimky a Novohradky
0:00
/
0:00

Úrodná sprašová krajina a dostatek vody lákaly v různých dobách různá společenství, aby se v blízkosti soutoku Chrudimky a Novohradky usadila. Od mladší doby kamenné přes středověk až do současnosti.

Když se Jan Kopista vrátil v roce 1798 z války a francouzského zajetí, vyženil do té doby neobdělávaný pozemek, zapřáhl koně a vyoral první hliněné nádoby tzv. popelnice (ve kterých lidé popelnicových polí uschovávali popel svých mrtvých). K prvnímu většímu průzkumu ale došlo až na počátku 20. století, kdy při těžbě hlíny pro cihelnu dělníci odkryli další historické předměty. Tehdejší majitel cihelny pozval archeologa profesora Píče a ten provedl první rozsáhlý výzkum.

Úhřetické poklady

V okolí Úhřetic byly nalezeny předměty dokládající existenci mnoha různých společenství. Například neolitické sídliště kultur s lineární a vypíchanou keramikou, při průzkumech  v sedmdesátých letech archeologové nalezli artefakty z pozdní doby kamenné (4 200 až 4 000 před n.l.), ale také ze starší doby bronzové tzv. Únětické kultury, objevena byla pohřebiště z období popelnicových polí  a artefakty z doby Laténské (Kelti). Mezi nejnovější objevy patří bronzové spony a mince, které dokládají sídliště z doby Římské.

Soutok Chrudimky a Novohradky

Dodnes je soutok těchto dvou řek výjimečným místem. Obec zde nechala instalovat lavičku a také směrové tabule, které k místu případné zvědavce dovedou. Novohradka není nijak regulovaná, a proto se v minulosti často vylévala z břehů. Úhřetice dnes chrání protipovodňový val, mezi ním a meandry Novohradky tak vzniklo několik parkových ploch nově osázených ovocnými stromy. Jde o staré tradiční odrůdy jabloní, hrušní a ptačích třešní.

14 generací rodu Kopistů

Na statku na kraji Úhřetic hospodaří Kopistovi a to ve 14. generaci. Podle gruntovní knihy Rosického panství koupil statek v roce 1629 od svého tchána Jiří Kopista. A úspěšně na něm hospodařil a po něm i jeho potomci, v časech dobrých i časech zlých. Jeden z Kopistů Vincent zvaný Čeněk (v 9. generaci) sepsal historii obcí Úhřetice a Vejvanovice a také Kopistova rodu.

Spraše u Úhřetic lákaly k životu odpradávna

Mimo jiné uvádí vznik názvu Úhřetice.  První zmínka o obci je z roku 1227, kde se uvádí Ugerce, následně v roce 1384 Uherce, v roce 1392 Uherčice, a poté v roce 1633 Ouřetice. Název vznikl od slova úhor, tedy místa, které nebylo obděláváno, kultovního místa, kde se pohřbívalo a kam se běžně nechodilo.

Ke statku cihelnu

V roce 1894 Jan Kopista poslechl radu svého příbuzného, že spraše, na kterých má pozemky, jsou vhodné pro výrobu cihel a postavil kruhovou cihelnu. V roce 1901 ji pak modernizoval na parostrojní.  Kopistovi přišli o cihelnu v rámci znárodnění v roce 1948. Cihly se v ní přestaly pálit v roce 1975, kdy ji kapacitou předhonila větší cihelna v Tuněchodech. Po roce 89 úhřetickou cihelnu stejně jako statek v rámci restitucí dostali Kopistovi zpátky. Demolice léta nepoužívané budovy bude stát několik miliónů korun.

Kopistova cihelna nepálí cihly od roku 1975
Spustit audio

Související