Květen 1945 v Pardubicích

Už 3. května 1945 odeslalo pardubické gestapo hlášení, že se očekává celonárodní povstání. Gestapo začalo pálit své spisy, aby se do rukou blížící se Rudé armády dostalo co nejméně informací. Přesto pokračovalo v zatýkání i popravách. Ještě 4. května bylo pět osob zatčeno za šíření protiněmecké propagandy. Přes jejich snahu se ale události konce války nedaly zastavit, z obchodů mizí německé nápisy, lidé vyvěšují československé vlajky a na klopy si připevňují trikolóry.

10 fotografií

Na německém posádkovém velitelství, které sídlilo v postranním traktu hotelu Grand, došlo 6. května k prvním vyjednáváním o odchodu německé posádky z Pardubic. Za českou stranu vyjednávali zástupci okresního národního výboru (Dr. Blahout, plk. Vondra a plk. Klicpera). Tato jednání ale nevedla k žádné dohodě a byla přerušena.

Z nedalekých Holic přichází první zprávy o bombardování města a krutém potlačení povstání hradeckými jednotkami SS.

Vypálená budova radnice v Holicích|foto: Šárka Kuchtová,archiv Hany Faltysové

V Němčicích (pod Kunětickou horou) bylo ještě 7. května nacisty popraveno za národní odboj 7 místních obyvatel. Plk. Josef Klicpera je zvolen českým velitelem posádky v Pardubicích. Díky jeho zásahu uniklo tragickému osudu 18 zatčených osob ze Sezemic, kteří čekali na popravu v kasárnách Na Hůrkách (podle slov vnuka plk. Klicpery – Jiřího Klicpery).

Je konec války!

V odpoledních hodinách 7. 5. 1945 vysílá Londýn toužebně očekávanou zprávu o německé kapitulaci. 

Druhý den 8. května se začínají v Masarykových kasárnách srocovat první příslušníci československé armády. Probíhají další jednání s posádkovým velitelstvím. A jedna skupina pod vedením Dr. Ludvíka Novotného (který celé válečné období strávil v ilegalitě) odešla vyjednávat na pardubické gestapo. U zamřížovaného vstupu na konci schodiště ale došlo ke střelbě, během níž byl zraněn poručík četnictva Trnka. Gestapo ho zatáhlo do úřadoven a krutě dobilo. 

Schodiště vedoucí k úřadovnám gestapa, kde byl zastřelen četník poručík Trnka|foto: Šárka Kuchtová

Po dohodě plk. Klicpery s velitelem německé posádky plk. Schenkem bylo celé gestapo převezeno na letiště (většinu spisů se jim ovšem ještě před odjezdem podařilo spálit).

V odpoledních hodinách se pod Zelenou bránou shromáždila v uniformách skupina československých důstojníků a pochodovala Třídou Míru. Připojil se za ně ovšem německý obrněný vůz a úmyslně do pochodujících vojáků najel, na místě usmrtil nadp. Eliáše a smrtelně zranil Arnošta Smrže. Na místě začala střelba, v jejímž důsledku došlo k mnoha dalším zraněním.

V posledních dnech války se podařilo zabránit detonacím podminovaných objektů, hlavní pošty, Prokopova mostu a některých budov na letišti.

Německým jednotkám byl 7. a 8. května povolen odjezd z města pouze s lehkými zbraněmi. Ti, co neodjeli, a mnozí další byli shromažďováni na stadionu. V dopoledních hodinách 10. května přijíždí první jednotky Rudé armády. První hlídky postavili k lihovaru.

Památník Osvobození na kraji Tyršových sadů v Pardubicích|foto: Šárka Kuchtová

Většina z těch lidí, kterým vděčíme za klidný průběh předání města na konci války, bude za pár let v roce 1949 v monstrprocesu odsouzena k trestům smrti a doživotním či mnohaletým žalářům. Dlužíme jim přinejmenším poděkování a vděčnou vzpomínku!