Lanškroun jako cíl i start

22. listopad 2014

Město Landeskrone, Zemská koruna, mělo už ve středověku strategickou polohu. A ta se vám bude hodit i při vašich výletech. Dnešní Lanškroun tak může být nejen cíl. Výlet do okolí se vám rozhodně vyplatí.

První písemná zmínka o Lanškrouně pochází z roku 1285, kdy sídlo od českého krále Václava II. převzal Záviš z Falkenštějna. Ve středověku to bylo významné město s jedinečnou polohou, na rozhraní Čech, Moravy a Slezska. Tvář Lanškrouna měnili nejen husité, Švédové a knížecí rody, ale také odliv německého obyvatelstva v minulém století. Dnes má město deset tisíc obyvatel, celou řadu významných památek, ale také úspěšných firem v oblasti elektroniky a strojírenství.

Dominanta ve čtverci

Lanškroun má pravidelné čtvercové náměstí. Uprostřed něho už od roku 1582 stojí renezanční radnice se sgrafitovou výzdobou a dvěma původními portály. Na radnici najdete erby majitelů lanškrounského panství a na jihovýchodní straně sluneční hodiny. Roku 1792 byla poprvé otevřena kovová báň na věži, našly se v ní původní listiny, které město doplnilo o další historické dokumenty.

Stačí jen pár kroků

Interiér kostela sv. Václava v Lanškrouně

Uličkou z náměstí projdete k romantickému zákoutí, které lemuje zámek a kostel sv. Václava. První zmínka o něm pochází z poloviny 14. století. Starali se o něj augustiniáni, kteří u kostela vybudovali také klášter. Věž na západní straně kostela pochází z 18. století, stejně jako působivé rokokové varhany na kruchtě. Přes dvacet let v kostele sv. Václava působí katolický kněz Zbygniew Czendlik.

Stovky let je veselo

K lanškrounským „raritám“ jistě patří roubená Krčma, kdysi zájezdní a dosud funkční hostinec. Stojí východně od náměstí a první písemná zmínka o Krčmě a krčmáři Vaňkovi pochází z roku 1568. V nejstarší části, ve sklepě, se dosud zachoval původní kamenný portál, pravděpodobně ze 16. století. Nadzemní část Krčmy je zčásti roubená, zčásti kamenná, později bylo dozděné ještě jedno křídlo. Zajímavým prvkem je i předsunutá světnice v prvním patře, která zároveň chrání i vchod do Krčmy.

Tajemné sklepení

Z Nového zámku na Zámeckém vrchu, mezi Rudolticemi a Lanškrounem, prý kdysi vedla tajná chodba až do města. O její existenci se stále vedou diskuze, faktem je, že rozsáhlé sklepení pod Novým zámkem není zcela probádané. Nový zámek byl kdysi honosnou barokní stavbou. Na začátku 18. století ji nechal vybudovat knížecí rod Lichtenštejnů. Ti se ze zámku ale příliš dlouho neradovali. Budovu totiž postihlo několik požárů, a tak byl po pár desítkách let zámek zase stržen. Do dnešních dnů se zachovala pouze jeho malá část v podobě třípatrové věže.

Nový zámek u Lanškrouna

Do Čenkovic s lyžemi i bez nich

Lanškroun leží u nejjižnějších výběžků Orlických hor. Do Čenkovic, malebného horského střediska pod Bukovou horou to není daleko. V zimě vám tamní skiareál nabídne až sedmdesát kilometrů běžeckých tratí, sedm sjezdovek a také snowpark. Areál v posledních letech změnil tvář, a to nejen z pohledu lyžařů. Stále se tam budují nová horská jezírka a upravují prameny. Tamní voda je obohacená radonem, a tak mají čenkovické prameny léčivé účinky.

Jezírko v lyžařském areálu v Čenkovicích

Na sever nebo na jih

Ať už se z Lanškrouna vydáte jakýmkoliv směrem, vždy objevíte něco zajímavého. Navštívit můžete torzo kláštera Koruna u Krasíkova nebo nedaleký lovecký zámeček Tatenice. Po evropském rozvodí Hřebečskem se dostanete k vláčkům Průmyslového muzea v Mladějově. Z Lanškrouna ale můžete vyrazit třeba na Červenovodské sedlo, k rozhledně Suchý vrch a na prohlídku pevnostní tvrze Bouda. A pokud je to na vás daleko, naučná stezka vás zavede za město, přímo k Lanškrounským rybníkům.

autor: BRA
Spustit audio