Lázeňská láska

Celé léto jsem vám vypravovala příběhy z klimkovických lázní, tak mě napadlo, připomenout si lázně i v říjnu. S Davidem jsme se dali dohromady hned první den, před přijímací kanceláří. V jídelně nás posadili spolu a naše přátelství mohlo začít. Oba jsme měli po maturitě, oba jsme měli před sebou vysokou školu a co je důležité, ani jeden z nás s nikým nechodil!

Jednou jsme si šli po večeři koupit na recepci lístky do bazénu. Položila jsem na pult padesátikorunu a desetikorunu, David otevřel svoji peněženku, aby zaplatil šedesát korun za svůj bazén, a mně v tu chvíli spadla taška na zem. Sehnula jsem se pro ni, a když jsem se narovnala, viděla jsem, jak si David přitahuje moji desetikorunu a schovává ji do kapsy!

Recepční nám dala potvrzení o zaplacení, popřála nám hezký bazén a už si nás nevšímala. Stála jsem vedle Davida jako opařená.

To není možné! On ukradl moji desetikorunu! Šokovalo mě to. Když je schopný ukrást desetikorunu, je schopný ukrást i jiné věci! Vůbec ho neznám! Ano, vím, jak se jmenuje a jaké má číslo pokoje, ale jinak nic! Všechno, co mi řekl, si mohl vymyslet!

V bazénu jsem plavala dál od něho, abych si rozmyslela, jak mu to řeknu, ale on se ke mně nenápadně přiblížil a chytil mě do  náruče.

„Pusť!"

Samotnou mě překvapilo, s jakou prudkostí jsem se od něho odtáhla, a Davida to překvapilo také.

„Co se stalo? Něco se stalo, to přece poznám! Tak co je, Kateřino? Ty máš kluka, viď? A on za tebou přijede a ty nevíš, jak mi to máš říct.“ 

Zavrtěla jsem hlavou.

„Myslela jsem si, že mám kluka. Ale zjistila jsem, že ten kluk je zloděj!“

Usmál se. 

„Jestli máš kluka, který krade, Katuško, tak se s ním rozejdi! Zloděje nesnáším!“

„Taky nesnáším zloděje! Proto se s tebou chci rozejít!“

Koukal na mě a pak se potopil. Když se vynořil a oklepal ze sebe vodu, tázavě se na mě podíval.

„Jsem asi úplně blbej! V životě jsem nic neukradl!“

Ušklíbla jsem se.

„Ne? A co ta moje desetikoruna, Davídku, kterou sis vzal před chvílí z recepčního pultu? Zrovna jsem se sehnula pro tašku! To nebyla zlodějna?“

Koukal na mě a já na něj. Neuhnuli jsme ani jeden. David se po chvilce smutně usmál.

„Kateřino, tak ty si o mně myslíš, že jsem zloděj? Známe se týden a jsme spolu od rána do večera. A ty si myslíš, že jsem zloděj i po tom všem, co jsme si o sobě řekli?“

Přikývla jsem. 

„Tak já ti to vysvětlím. Bazén stojí šedesát korun. Tys na pult u recepce dala padesátikorunu a desetikorunu. Pak ti upadla taška. Já dal na pult padesátikorunu a dvacetikorunu. Ty ses sehnula pro tašku. A paní recepční na mě kývla, abych si vzal nazpátek tu tvoji desetikorunu. To už jsi viděla. Vidělas, jak kradu tvoji desetikorunu.“

Zavřela jsem oči hanbou. Já blbá! Proč jsem hned tak podezíravá? Proč?

Často mě napadají nesmyslné souvislosti. Vzpomněla jsem si, kolikrát jsem obvinila bratra, babičku nebo rodiče z něčeho, o čem jsem byla přesvědčená, že udělali a oni ani nevěděli, o čem mluvím. A kamarádky? Nebo spolužáci? Ti si se mnou užili...

Mlčela jsem. David se ke mně naklonil.

„Nemám rád zloděje, Kateřino, ale také nemám rád lidi, kteří na druhého vypálí obvinění, aniž by trochu přemýšleli. Mě by něco takového o tobě nikdy nenapadlo.“

Věděla jsem, že je mezi námi konec, ale přesto jsem se pokusila o zázrak.

„Omlouvám se, Davide! Promiň! Budu se snažit, abych tohle už nikdy neudělala!“   

Bez úsměvu přikývl.

„To uděláš dobře. Ale mě to už nezajímá. Ty bys nemohla chodit se zlodějem a já bych zase nemohl chodit s holkou, která je nespravedlivě podezíravá.“

A pak začal plavat po bazénu sem a tam.

Vylezla jsem z vody, šla jsem do šatny a pak jsem utíkala na svůj pokoj, kde jsem brečela a brečela a brečela…

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.