Na co je dobrá africká tráva nebo koňské žíně? Čalouníci vědí!
Šikovných čalouníků, kteří dovedou renovovat stará křesla, pohovky nebo třeba sedačky do starých automobilových veteránů, není mnoho. Je to řemeslo, které vyžaduje obrovskou trpělivost.
A patří k tomu i rozpíchané ruce od tisíců drobných hřebíčků, které se musí vytáhnout a zase zatlouct. Navíc skutečně dobrý čalouník nedá dopustit na staré postupy a technologie. My jsme natáčeli s Tomášem Pražákem v jeho čalounické dílně v Holicích, kde renovuje většinou starožitné věci.
Křeslo se musí odstrojit až na rám
Přetáhnout nový potah přes starou látku? To neexistuje. Renovace křesla vyžaduje jeho úplné odstrojení až na rám a pak zbrusu nové osazení. Na základní rám (tedy spodek křesla) se natlučou jutové popruhy.
„Žádný polyester, ten v té době neexistoval. Na popruhách jsou pružiny, které se všívají do rozkresu, který je daný pro každý tvar. Výška pružin je také daná. Pružiny se vyvazují jutovým motouzovým provázkem. Existují křížové, německé, anglické uzly. Někdy si připadám jako Spiderman,“ říká Tomáš Pražák.
Africká tráva není seno
K rámu se přišije jutová tkanina a na tkaninu se pokládá první vrstva. Čalouník Tomáš Pražák používá na hrubé vyplnění africkou trávu. Je to list palmy, který se k nám dováží, ale není příliš k dostání. Vlastnosti africké trávy jsou výborné v tom, že ji můžete ohnout několikrát tam a zpátky a nepraskne. Životnost je tím pádem dlouhá.
„ Z trávy se totiž udělá jen hrubý polštář, který dokáže vyplnit nerovnosti od pružin a vydrží. Přes trávu se natáhne další jutová tkanina a pak přicházejí na řadu koňské žíně. Ty se musí opatrně rozmotat a jednotlivé vlasy rozplést a nacupovat, aby to udělalo krásný měkký polštářek. Přes koňské žíně se dá další plátno a přitáhne se. Další vrstvou je vata a teprve potom potahová látka,“ vysvětluje Tomáš Pražák.
Několik výplňových materiálů a spoustu technologických procesů. Křeslo se musí rozebrat na prvočinitele a znovu ustrojit podle historické předlohy. Takové křeslo má pak velkou hodnotu. Tomáš Pražák pokračuje v čalounické tradici svého dědy a dělá mu čest.
Související
-
Truhlář pracuje pro Pražský hrad, ale vyrobí i drobnost pro paní ze Slatiňan
V dnešní době je opravdu problém najít poctivého truhláře, který co slíbí, to udělá. Truhlář Tomáš Spálenský se svými spolupracovníky patří mezi takové rarity.
-
Martin Sodomka rozebral auto do posledního šroubku. A píše technické pohádky
Jak si postavit motorku, letadlo anebo dům. S tím vším by mohl poradit autor série technických pohádek. Díla Martina Sodomky zaujmou hlavně děti od 6 do 14 let.
-
Rozhoupat zvony ručně? Umění, kterému se učí tři zvoníci z Holic
Zvon svatého Martina v Holicích už rok pravidelně rozhoupávají novopečení zvoníci. Zvon svatý Martin se po letech rozléhá Holicemi každou neděli.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.