Na základních školách je zbytečně moc teorie a málo tvorby, tvrdí sochařka Klára Klose
Talent zdědila po své mamince, které bylo za minulého režimu oficiálně zakázáno tvořit. Možná i proto je pro sochařku a malířku Kláru Klose tak důležitá svoboda vyjádření. A nabízí ji ve svém ateliéru všem, kteří mají zájem tvořit.
Klára Klose se narodila v Kroměříži. Její matka Jana Horáčková bývala totiž dříve scénografka ostravského Divadla Petra Bezruče, za normalizace jí ale zakázali tvořit a v Kroměříži získala práci jako arteterapeut v psychiatrické léčebně. I přesto ale nepřestala malovat a byla své dceři velkou inspirací.
U Kláry se projevovalo výtvarné nadání od malička, a tak šla nejprve na umělecko-průmyslovou školu vystudovat keramiku. Následně se dostala na Akademii výtvarných umění v Praze, kde se věnovala studiu sochařství v ateliéru profesora Karla Nepraše.
Léčivý pardubický ateliér
Po skončení AVU se Klára Klose vdala a s manželem přestěhovala do Olomouce, kde úspěšně pokračovala ve své sochařské tvorbě a také malovala. Svá díla začala vystavovat na samostatných i kolektivních výstavách od roku 1997.
V této době ale došlo v jejím životě k dalším zásadním životním změnám, narodilo se jí první dítě, ale zároveň přišla o dva své nejbližší, bratra a matku. Po jejich tragické smrti vytvořila plastiky dvou křížů, které jsou dnes ve sbírce v galerie v Bechyni. Tématem soch i obrazů Kláry Klose pak jsou a byly nejčastěji mezilidské vztahy. I přes osobní tragédie, které ji v životě potkaly, v nich často nechybí humor.
Se svými dvěma dětmi, u kterých se také projevoval od malička výtvarný talent, se v roce 2002 Klára Klose přestěhovala do Pardubic. Tam žije a tvoří dodnes. V pardubickém ateliéru se nejen věnuje vlastní tvorbě, maluje, sochaří, tvoří z keramiky, pořádá tam ale také kurzy pro všechny, kteří se chtějí výtvarně vyjádřit. A to nezávisle na věku.
Jak sama říká, věnuje se tam často nápravě škod, které na dětech zanechala základní škola. „Výtvarné umění je na školách velmi opomíjené, je tam zbytečně moc slov, teorie,“ říká Klára Klose, která věří, že neexistuje člověk, který neumí malovat: „Každému dítěti to jde, někdo je už ale poškozený tím, že ho někdo zkritizoval. Jsme slabá hodnotící společnost, ne podporující. A já v tomto mém ateliéru se také snažím léčit lidi, kteří zažili toto poškození.“
Související
-
Ivan a Jana Baborákovi dospěli. Tvoří to, co je baví
Výtvarníci Ivan a Jana Baborákovi žijí v bývalém statku v Přestavlkách u Chrudimi. Ivan má ateliér v horním patře, Janino království je dole.
-
Galerie u kolejí. Drážní domky si vzal do parády profesionální sprejer
Tvoří spíš přes den a na sprejování má povolení. Dalibor Vybíral pracuje pro Správu železnic. Snaží se přeměnit často nevzhledné stavby u tratí na umělecká díla.
-
Sourozenci Mudruňkovi pečují o odkaz svého strýce, unikátní sgrafita
Jejich strýcem byl prvorepublikový malíř a grafik Alois Mudruňka. I když se také u Jiřího a Čestmíra Mudruňkových projevoval výtvarný talent, rozvíjet ho mohl jen Čestmír.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
