Nejvýše položená trať kraje je spojena s tragickou vlakovou srážkou
Kopce a louky nedaleko Žďárských vrchů už víc než 120 let protíná železniční trať. Vede ze Skutče do Svitav a měří zhruba 50 kilometrů. O výstavbu dráhy usilovali obyvatelé Poličky už v polovině 19. století, když se rozhodovalo o trase hlavní železniční tepny z Prahy do Vídně. Přestože nakonec zvítězila varianta přes Českou Třebovou, Polička se v roce 1896 vlastní lokálky dočkala.
Železnice znamenala pro zdejší kraj novou éru. Přinesla rozvoj průmyslu, usnadnila odbyt zemědělských i lesních produktů a nabídla lidem nové pracovní příležitosti. Její výstavba ale nebyla jednoduchá. Kopcovitý terén vyžadoval hluboké zářezy i prudká stoupání. Stavitelé tehdy mluvili o tom, že trať má téměř horský charakter. Dodnes je nejvýše položenou železnicí v Pardubickém kraji.
Tragédie u Krouny
S historií tratě je spojená také jedna z největších železničních tragédií v novodobých dějinách Česka. 24. června 1995 došlo u dnešní zastávky Krouna–zastávka k velkému vlakovému neštěstí.
Čtyři uvolněné vagóny s nákladem dřeva a železného šrotu se nekontrolovaně rozjely z Čachnova směrem ke Krouně a čelně se srazily s protijedoucím motorovým osobním vlakem. Nehoda si tehdy vyžádala 19 lidských životů. Mezi oběťmi byli cestující, ale také strojvedoucí a vlakvedoucí. Událost je každoročně připomínaná jako nejtragičtější nehoda na české lokálce od roku 1970.
Hápův Javor v Pusté Kamenici
Poličská dráha protíná také Pustou Kamenici – dlouhou, malebnou vesnici, ve které už zhruba 250 let roste unikátní Hápův javor. Sahá do výšky 29 metrů a obvod jeho kmene měří asi 480 centimetrů. Své jméno javor získal podle místního sedláka Hápa. Roku 1725 ho rychmburští pochopové zatkli a odvedli na hrad Rychmburk, dnešní Předhradí, odkud se už nikdy nevrátil. Na místě následně vyrostl strom, který nese jeho jméno.
Hápův javor je dnes památným stromem, ale také orientačním bodem. V minulosti se podle něj orientovali piloti při přeletech. Z kopce, na kterém roste, je navíc při dobrém počasí možné vidět až na vrcholy Milešovky, Ještědu nebo Sněžky.
Borová – vesnice tří kostelů
Další dlouhou vesnicí, kterou trať prochází, je Borová. Obec s přibližně tisícovkou obyvatel se může pochlubit hned třemi kostely – dvěma katolickými, jedním evangelickým a navíc i kaplí. Právě tady se po staletí střetával a zároveň prolínal život katolíků a evangelíků.
Dominantou Borové je kostel svaté Markéty, který patří k nejvýznamnějším památkám v regionu. Původně gotický kostel je jako farní zmiňován už roku 1350. Schodiště na věž i kruchtu pochází z 19. století, samotná kruchta stojí na dvou hranolových pilířích se zkosenými nárožími a do lodi se otevírá třemi segmentovými oblouky. Zařízení kostela je převážně rokokové z 2. poloviny 18. století. Hlavní oltář je portálový a zdobí ho obraz od malíře Jana Umlaufa z roku 1883.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
