Po stopách faráře, který raději maloval, než kázal

13. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kostel ve vesnici Chmelík

Eduard Neumann byl katolickým farářem v Rohozné a Svatém Jiří. Byl ale také neobyčejně nadaným malířem. Jeho plátna visí v mnoha kostelech našeho kraje. Možná i v tom Vašem!

Narodil se v Josefově u Jaroměře v roce 1862 a nebyl to žádný vzorný student, první čtyři roky obecné školy studoval sedm let. Přesto postoupil na gymnázium a později do biskupského semináře, který už absolvoval s vyznamenáním.

Svoji první farnost dostal v Rohozné nedaleko Poličky. Po dvou letech byl pak přeložen do Svatého Jiří, kde zůstal 13 let. Byl velmi populárním farářem a to přesto, že odmítal vyučovat náboženství ve škole. Raději se věnoval malování, které mu také slušně vynášelo.

Farář a malíř Eduard Neumann s paletou

Maloval oltářní obraz u boží muka pro barákovou kolonii u Chocně, kde za první světové války žily desítky tisíc uprchlíků z Haliče a Bukoviny. Jeho obrazy jsou nejen v blízkých kaplích na Hrádku a Oucmanicích, ale také na Velehradě. 

Ve Svatém Jiří byl aktivním členem hasičského sboru, založil kampeličku a hrál ochotnické divadlo. Mezi lidmi byl velmi oblíbený. V roce 1921 byl ale nucen odejít a neodešel sám, odešla s ním i hospodyně, kterou si o rok později vzal za ženu.

Ve svatojiřském kostele zůstala na faráře Neumanna neobyčejná vzpomínka. Pro místní farnost namaloval obraz Ježíše vznášejícího se nad bojištěm a po stranách ho doplnil jmény všech padlých, kteří se nevrátili z první světové války do okolních vesnic. Ten obraz visí přímo v kostele na levo od oltáře a jde o unikátní památku. 

Malíř Eduard Neumann před obrazy které dodnes zdobí chrám na Velehradě

Ze Svatého Jiří odešel do Prahy a ještě v tom roce byl promován doktorem filozofie. Nutno poznamenat, že ačkoliv v následujících letech používal mnoha titulů, včetně označení akademický malíř, žádné další vyšší vzdělání neabsolvoval.

Ale vyloučila ho i církev československá

V roce 1925 byl na Novém městě v Praze ustaven sbor Československé církve a Eduard Neumann byl jmenován prvním farářem. Pracoval ve Strašnickém krematoriu, kde jako duchovní obstarával pohřební úkony. S církevními hodnostáři se ale opět nepohodl a tak byl v roce 1935 znovu vyloučen.

Padělání titulů a diplomatických pasů

Možná se ale Neumannovi nadřízení dozvěděli, v jaké kauze je vyšetřován. V lednu roku 1935 byly noviny plné skandálu kolem falešných titulů. Za pěkný peníz si zájemci mohli koupit doktorát na smyšlené belgické univerzitě. 

Národní archiv v Praze - PZÚ - AMV 207, kt. 1435, sign. 207-1435-56 08

Jméno Eduarda Neumanna se v souvislosti s touto kauzou vyskytovalo stále častěji. A když ho přišla do krematoria zatknout policie, nasadila mu želízka během pohřbu nad otevřenou rakví. Při dalším šetření se zjistilo, že už není členem žádné církve a například ornát, který na sobě při zatčení měl, si nechal ušít dle vlastního návrhu.

Vyšetřován byl i v dalších nekalých záležitostech, v domě, kde žil, provozoval nelegální loterii a čelil i žalobě od uhelné společnosti (u které si, podepsán mnoha falešnými tituly, objednal několik vagónů uhlí, odebral sice jen 12 metráků, ale ani ty nezaplatil). 

Policejní vyšetřování ukončilo jeho onemocnění. Eduard Neumann famózní malíř a možná špatný farář umírá na cirhózu jater v září roku 1937.

Dopis manželky Jindřišky dokládající těžkou nemoc Eduarda Neumanna

Většinu informací o faráři Eduardu Neumannovi získal archivář Stanislav Konečný z litomyšlské pobočky Okresního archivu ve Svitavách. 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.