Po stopách pověstí v České Třebové

Nejpodivnější z nich se váže k jezírku na vrcholu Kozlovského kopce nedaleko rozhledny, kterému říkají Hurtova louže. Podle legendy mělo jít původně o obrovské jezero propojené dnem s několika dalšími jezery daleko ve světě. Cestu pod jeho hladinou prý kdysi dávno zkoumal tajemný mág. Místním se ale jeho magické kejkle nelíbily a rozhodli se ho vyhnat. Mág se jim za to pomstil tak, že přikryl jezero neviditelnou plachtou, aby z něj zůstala jen „louže“. Hurtovu louži s oblibou maloval Max Švabinský, který do Kozlova jezdíval několik let na dovolenou.

Uhrovy doly, Šklíbanda a Hory

Uprostřed lesů nedaleko Kozlovského kopce leží místo s prapodivným názvem Šklíbanda. Vychází ze slova „šklíbit“, tedy plakat, naříkat a mělo být údajně pojmenováno podle zážitku hejtmana uherského vojska, který se z něj díval dolů, jak českotřebovští vojáci pobili všechny jeho muže. Další z pověstí týkající se názvu vypráví o dívce Zuzaně, která žila v České Třebové. Byla jiné víry, a tak ji lidé nepřijali a ona spáchala sebevraždu. Nemohli ji proto pohřbít na hřbitově a hrob ji vykopali uprostřed lesa, na dnešní Šklíbandě, kde se prý její duch stále zjevuje a naříká.

Cesta k Uhrovým dolům, místu s tajemným zjevením|foto:Milan Kosina,Český rozhlas

Asi kilometr od Šklíbandy je místo, kde mělo údajně dojít ke krvavé řeži Uhrů. Podle další z pověstí se tam objevuje jejich zjevení. Kdysi tam prý šel muž z Kozlova a viděl, jak uprostřed jeskyně hráli karty. Když se tam pak vrátil se svými spoluobčany, našli po nich už jen ohlávku z koně. K legendě o pobitém uherském vojsku se váže také pověst o vzniku nedaleké kaple Panny Marie na Horách. Tu prý postavili na místě, kde pověsila na strom obrázek Panny Marie uherská kněžna jako památku na svého mrtvého syna.

Ztracená pečeť a podzemí s poklady

Pověstí o pokladu je v České Třebové hned několik. Ta první vypráví o zlatu a drahém kamení pod kopcem Jelenice, kde se otvírají skály na květnou neděli. Na druhé pak možná může být i něco pravdy. Souvisí se starou klasicistní budovou dnešního českotřebovského muzea. Pozemek, na kterém stojí, kdysi koupil chalupník, který tam měl postavit obyčejný dům. V podzemí ale prý našel rozpadající se kněžská roucha a za nimi skutečně hrnec s penězi, za ty pak postavil honosný měšťanský dům a stal se váženým mužem.

Další poklad, tentokrát v podobě zlatého zvonu, má být podle pověsti pod rotundou sv. Kateřiny. Jedná se o nejstarší stavbu ve východních Čechách, a tak není divu, že je spojena s řadou legend. Ta první se týká hned jejího vzniku. Místo si prý vybrala přímo svatá Panna a zjevovala se tam.

Podle další z pověstí vedou pod rotundou tajné chodby. Do jedné z nich se prý prokopali i obyvatelé okolních domů, vystrašil je ale ohnivý pes. Další zvíře, kohouta, pak mají českotřebovští ve znaku města. Pták se tam údajně dostal tak, že zachránil hlavu městského písaře, který ztratil pečetidlo. Kohout ho těsně před popravou vyhrabal na smetišti. A tak se jeho tělo a hlava jeho pána dostala do erbu.