Pod Pernštýnským náměstím je ukryté poselství pro budoucí generace
Konzervační fond o nás bude jednou vyprávět
Největší knihovna v našem kraji, Krajská knihovna v Pardubicích, nabízí celou řadu služeb. Týkají se výpůjček, vzdělávání, ale také důležitého poslání. Uchovat obraz a paměť naší doby.
Krajská knihovna v Pardubicích sídlí ve třech historických domech na Pernštýnském náměstí. Prostředí renesančních objektů z 16. století má svoje kouzlo a pro návštěvníky a čtenáře je jistě inspirativní. Knihovna jim ale nabízí také moderní prostory a čítárny, které vznikly v přístavbě ve vnitřním traktu domů.
Labyrintem chodeb
Tři objekty knihovny jsou vzájemně propojené. V jedné úrovni lze domy projít pouze v přízemí. Další spojovací chodby připomínají trochu labyrint, což ale na druhou stranu přispívá k nevšednosti prostor knihovny. Historii mají návštěvníci na dotyk na každém kroku, a to doslova.
Pod nohama si díky skleněné podlaze můžete prohlédnout například pozůstatky původního opevnění Pardubic nebo stovky let starou studnu. Krásný prostor vytvářejí klenby přízemí historických budov a samozřejmě také původní dřevěné stropy v patrech.
Konzervační fond: poselství pro budoucí generace
Krajská knihovna má jako jediná v Pardubickém kraji konzervační fond. Nachází se v podzemních částech knihovny a také v depozitáři na okraji Pardubic. „Do konzervačního fondu ukládáme povinné výtisky, periodika a časopisy,“ vysvětluje ředitelka knihovny Radomíra Kodetová.
„V databázi máme čtyři a půl tisíce titulů, což rozhodně není málo. Jsou to nejen běžná denní periodika, ale také týdeníky, měsíčníky, odborné časopisy nebo radniční zpravodaje. A to nejen v češtině, ukládáme i cizojazyčné tituly, takže tady kdokoliv může najít spoustu informací. Po nějakou dobu výtisky uchováváme přímo v knihovně, postupně se pak archivují v depozitáři v Ohrazenicích.“
Krajská knihovna má celou řadu oddělení. Týkají se beletrie, naučné literatury, hudebnin nebo dětské literatury. Součástí knihovny jsou čítárny, všeobecná a regionální studovna. Knihovna poskytuje kulturní a také informační servis. „V informačním oddělení nabízíme služby, které se týkají zákonů a odborně zaměřených publikací orientovaných na legislativu. Jsme místem spolupracujícím s ombudsmanem, takže u nás mohou lidé podávat žádosti, které jsou určené právě jemu,“ uvádí Radomíra Kodetová.
Činností a služeb, které krajská knihovna nabízí, je celá řada a netýkají se pouze výpůjčního procesu. „Knihovna není jenom instituce, která nabádá ke čtení a umožňuje ho, ale jsme instituce vzdělávací. To znamená, že v neformálním vzdělávání zaujímáme jedno z prvních míst, protože naše nabídka služeb a škála vzdělávání je opravdu široká,“ dodává ředitelka knihovny.
Z historie knihovny
Veřejná obecní knihovna v Pardubicích byla slavnostně otevřena 7. července 1897, sídlila v druhém poschodí radnice na Pernštýnském náměstí. O tři roky později byla založena v Pardubicích první veřejná čítárna. V roce 1929 knihovna sídlila v budově reálky, v roce 1931 se stěhovala do domu čp. 116 na Smetanově nábřeží a v roce 1938 do obecního domu za divadlem.
Během válečných let se vedení knihovny ujal Zdeněk Vavřík, který v roce 1941 prosadil otevření první pobočky knihovny na Skřivánku a byl autorem experimentu tzv. sadové knihovny, kdy se knížky půjčovaly v jednom z bývalých výstavních stánků v Tyršových sadech.
V říjnu 1949 vzniklo samostatné dětské oddělení knihovny ve Sladkovského ulici. Během léta 1960 se knihovna přestěhovala do nově opravené budovy č.p. 77 na Pernštýnském náměstí. V té době měla už šest poboček: na Skřivánku, v Pardubičkách, ve Studánce, na Slovanech, na Okrouhlíku a v Jägermannově ulici. V roce 1962 začíná rekonstrukce sousedního historického domu č.p. 78.
V letech 1998 - 2000 prošly budovy knihovny rozsáhlou rekonstrukcí. 1. ledna 2002 vzniká Krajská knihovna v Pardubicích. V následujícím roce Pardubický kraj zakoupil sousední dům U Zlatého beránka č.p. 79, budovu nechal opravit a zásadně přebudovat vnitřní trakt, kde vyrostla pětipodlažní vestavba a plocha knihovny se téměř zdvojnásobila.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
