Pod Pernštýnským náměstím je ukryté poselství pro budoucí generace

25. leden 2020

Největší knihovna v našem kraji, Krajská knihovna v Pardubicích, nabízí celou řadu služeb. Týkají se výpůjček, vzdělávání, ale také důležitého poslání. Uchovat obraz a paměť naší doby.      

Krajská knihovna v Pardubicích sídlí ve třech historických domech na Pernštýnském náměstí. Prostředí renesančních objektů z 16. století má svoje kouzlo a pro návštěvníky a čtenáře je jistě inspirativní. Knihovna jim ale nabízí také moderní prostory a čítárny, které vznikly v přístavbě ve vnitřním traktu domů.

Labyrintem chodeb

Tři objekty knihovny jsou vzájemně propojené. V jedné úrovni lze domy projít pouze v přízemí. Další spojovací chodby připomínají trochu labyrint, což ale na druhou stranu přispívá k nevšednosti prostor knihovny. Historii mají návštěvníci na dotyk na každém kroku, a to doslova.

Pod třemi budovami dnešní krajské knihovny je podzemní labyrint

Pod nohama si díky skleněné podlaze můžete prohlédnout například pozůstatky původního opevnění Pardubic nebo stovky let starou studnu. Krásný prostor vytvářejí klenby přízemí historických budov a samozřejmě také původní dřevěné stropy v patrech.

Konzervační fond: poselství pro budoucí generace

Krajská knihovna má jako jediná v Pardubickém kraji konzervační fond. Nachází se v podzemních částech knihovny a také v depozitáři na okraji Pardubic. „Do konzervačního fondu ukládáme povinné výtisky, periodika a časopisy,“ vysvětluje ředitelka knihovny Radomíra Kodetová.

„V databázi máme čtyři a půl tisíce titulů, což rozhodně není málo. Jsou to nejen běžná denní periodika, ale také týdeníky, měsíčníky, odborné časopisy nebo radniční zpravodaje. A to nejen v češtině, ukládáme i cizojazyčné tituly, takže tady kdokoliv může najít spoustu informací. Po nějakou dobu výtisky uchováváme přímo v knihovně, postupně se pak archivují v depozitáři v Ohrazenicích.“

Čítárna dětského oddělení knihovny

Krajská knihovna má celou řadu oddělení. Týkají se beletrie, naučné literatury, hudebnin nebo dětské literatury. Součástí knihovny jsou čítárny, všeobecná a regionální studovna. Knihovna poskytuje kulturní a také informační servis. „V informačním oddělení nabízíme služby, které se týkají zákonů a odborně zaměřených publikací orientovaných na legislativu. Jsme místem spolupracujícím s ombudsmanem, takže u nás mohou lidé podávat žádosti, které jsou určené právě jemu,“ uvádí Radomíra Kodetová.

Činností a služeb, které krajská knihovna nabízí, je celá řada a netýkají se pouze výpůjčního procesu. „Knihovna není jenom instituce, která nabádá ke čtení a umožňuje ho, ale jsme instituce vzdělávací. To znamená, že v neformálním vzdělávání zaujímáme jedno z prvních míst, protože naše nabídka služeb a škála vzdělávání je opravdu široká,“ dodává ředitelka knihovny.

Z historie knihovny

Veřejná obecní knihovna v Pardubicích byla slavnostně otevřena 7. července 1897, sídlila v druhém poschodí radnice na Pernštýnském náměstí.  O tři roky později byla založena v Pardubicích první veřejná čítárna. V roce 1929 knihovna sídlila v budově reálky, v roce 1931 se stěhovala do domu čp. 116 na Smetanově nábřeží a v roce 1938 do obecního domu za divadlem.

Pohled z věže, nejvyšší části moderní přístavby knihovny

Během válečných let se vedení knihovny ujal Zdeněk Vavřík, který v roce 1941 prosadil otevření první pobočky knihovny na Skřivánku a byl autorem experimentu tzv. sadové knihovny, kdy se knížky půjčovaly v jednom z bývalých výstavních stánků v Tyršových sadech.

V říjnu 1949 vzniklo samostatné dětské oddělení knihovny ve Sladkovského ulici. Během léta 1960 se knihovna přestěhovala do nově opravené budovy č.p. 77 na Pernštýnském náměstí. V té době měla už šest poboček: na Skřivánku, v Pardubičkách, ve Studánce, na Slovanech, na Okrouhlíku a v Jägermannově ulici. V roce 1962 začíná rekonstrukce sousedního historického domu č.p. 78.

V letech 1998 - 2000 prošly budovy knihovny rozsáhlou rekonstrukcí. 1. ledna 2002 vzniká Krajská knihovna v Pardubicích. V následujícím roce Pardubický kraj zakoupil sousední dům U Zlatého beránka č.p. 79, budovu nechal opravit a zásadně přebudovat vnitřní trakt, kde vyrostla pětipodlažní vestavba a plocha knihovny se téměř zdvojnásobila.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.