Prvorepublikové vilky v Hrochově Týnci mají nadčasový styl i fasádu

V městečku Hrochův Týnec můžeme najít několik architektonicky zajímavých památek. Je to jednak barokní zámek, který si nechali vybudovat Zellerové z Rosenthalu, když po roce 1623 koupili tamní panství. Lovecký zámeček postavili na místě původní tvrze, kterou zničili Švédové. Za zmínku samozřejmě stojí i původně gotický kostel sv. Martina, který byl v první polovině 18. století barokně přestavěný řádem premonstrátů.

Z novodobé architektury zaujme stavba radnice, navržená choceňským architektem Čeňkem Mužíkem. V Nádražní ulici je pak duo vilek pro úředníky továrníka Františka Slavíka. Byly postavené v letech 1927 až 1928 a autorem projektu byl pražský architekt František Vahala.

Rizalit s protáhlým oknem prozrazuje umístění vnitřního schodiště domu|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

„Tyto vilky střídmým architektonickým jazykem i vyváženou hmotovou kompozicí výstižně demonstrují stavební kulturu první poloviny 20. století. Shodně koncipované jednopatrové domky s valbovými střechami vynikají hlavně neomítaným cihelným pláštěm,“ vysvětluje Pavel Panoch z Ústavu historických věd Univerzity Pardubice.

Domy pro střední třídu

Žák slavného architekta Jana Kotěry, František Vahala, se už od vzniku samostatného Československa výhradně specializoval na řešení úlohy bydlení nižší střední třídy. Zřejmě také proto ho oslovil majitel závodu na výrobu cihel František Slavík (1876–1968). Svou firmu v Hrochově Týnci založil v roce 1906. Patřily mu také cihelny v Tuněchodech, Úhřeticích nebo ve Stíčanech.

Hrobku rodiny Františka Slavíka na hřbitově ve Vejvanovicích navrhl slavný architekt Dušan Jurkovič|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Ve 20. letech minulého století František Slavík postavil také továrnu na výrobu cihel v Žihli u Plzně. „Byl to velmi progresivní průmyslník, který pracoval s moderními technologiemi, expedoval i do zahraničí. Slavík byl také osvícený člověk a patriot, věnoval například pálené tašky na opravy smíchovské usedlosti Bertramka, která je spojená s pražskými pobyty W. A. Mozarta,“ dodává Pavel Panoch. „František Slavík se orientoval ve světě architektury, přátelil se například se známým architektem Dušanem Jurkovičem. Ten je také autorem hrobky Františka Slavíka na hřbitově ve Vejvanovicích nedaleko Hrochova Týnce.“  

Architektura vilek v Nádražní ulici je jednoduchá a zajímavá. Z centrálních kubusů domů vybíhá v ose uličního průčelí zaoblený rizalit, který prozrazuje vnitřní schodišťovou partii. Dominuje tu i podlouhlé vertikální okno. Po levé straně se z nároží otevírají domovní vstupy. Vilky jsou identické nejen navenek, ale jsou shodně řešené také uvnitř. Součástí bytové jednotky byly dvě menší ložnice, pokoj, kuchyň, místnost pro služku, spíž a hygienické příslušenství. V obou domech byly čtyři bytové jednotky.  

Vilky mají výraznou režnou fasáduVilky mají výraznou režnou fasádu|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Architekt František Vahala byl jedním z prvních žáků Jana Kotěry. Vahalovy stavby v duchu funkcionalismu mají jasný a jednoduchý tvar. Mezi jeho známé návrhy patří skupina rodinných domů na pražské Ořechovce nebo kolonie domků v Cítolibech a Bechyni. Podle projektů Františka Vahaly vznikla ale také celá řada škol, například v Novém Jičíně, v Turnově, Mohelnici či na pražském Žižkově. Navrhl také budovu krajského soudu v Moravské Ostravě, budovu státních úřadů v Liberci nebo Lékařský dům v Praze na Vinohradech.