Romantika, tragédie i naděje. To vše připomíná Larischova vila
Chodbami Larischovy vily v Pardubicích procházejí lidé už třetím stoletím. Ti první uskutečnili svou vizi, kroky desítek dalších sem ale směřovaly nedobrovolně. Dnes do výjimečného domu v Pardubicích míří návštěvníci, kteří chtějí poznat všechny jeho příběhy.
Larischovu vilu si nechal na okraji Pardubic postavit hrabě Larisch-Mönnich. Chtěl vybudovat honosné sídlo, které by odpovídalo jeho společenskému postavení i majetku. Podnikatel a majitel ostravských dolů proto oslovil chrudimského stavitele architekta Františka Schmoranze staršího, aby mu navrhl takový dům, ve kterém by hrabě mohl hostit významné přátele, šlechtu, a to zejména v období parforsních honů.
V roce 1885 se začala Larischova vila stavět a hotová byla během jednoho roku. Už od počátku vzniku se jí začalo říkat Zámeček, a to kvůli efektní architektuře v duchu romantického historismu. Největším zdrojem inspirace, co se týče architektonických prvků, se stala gotika. Nejvýraznějším prvkem neogotického domu je silueta robustní věže.
V roce 2022 restaurátorské průzkumy odhalily zajímavé původní detaily. Ty se týkají hlavně malířské výzdoby interiérů v přízemí a prvním patře vily. Restaurátoři zjistili, že stěny přízemního salónu s krbem v jižním křídle byly původně pokryty plátkovým zlatem a stejně zlacený byl také krb. Velmi působivé je také vitrážové okno na hlavním schodišti, které je už teď pečlivě zrestaurované.
Larischovu vilu obklopoval rozlehlý borovicový háj. Součástí areálu byl také prostor pro jízdu a stáje pro desítky koní. Manželství Larischových ovšem skončilo rozvodem. Na Zámečku zůstala Marie Larischová do roku 1897, kdy dům prodala rodině Henckelů von Donnersmarck, kteří vilu obývali do roku 1928.
Dům poté získává Ludmila Erhartová, dcera kolínského velkoobchodníka s textilem, vilu ale pronajmula a v roce 1937 ji prodala obci Pardubice. Larischova vila a celý areál až do nacistické okupace sloužil jezdeckým jednotkám Školy důstojníků v záloze.
Válečné události
Vila je spojená s Pietním územím Zámeček v Pardubičkách. Za druhé světové války byli v Larischově vile vyslýcháni a následně popraveni obyvatelé obce Ležáky a spolupracovníci výsadkářů ze skupiny SILVER A. V období protektorátu se totiž objekt stal sídlem záložního praporu německého policejního pluku Schutzpolizei.
Od 3. června do 9. července 1942 bylo v parku popraveno 194 českých vlastenců z Pardubicka, mezi nimi i 37 obyvatel Ležáků. Ti byli bezprostředně po vypálení své obce vězněni ve sklepení vily a téhož dne popraveni. Na místě popraviště začal roku 1946 Svaz národní revoluce budovat památník.
V druhé polovině padesátých let získal areál Zámečku podnik Tesla Pardubice, v parku začaly vyrůstat tovární haly. V roce 2000 Larischovu vilu získává společnost FOXCONN CZ, s.r.o., objekt ale nadále chátrá. V roce 2011 proto vzniklo Občanské sdružení za záchranu Zámečku. Se žádostí o pomoc kvůli záchraně historické památky se obrátilo na Československou obec legionářskou. Ta dům převzala v roce 2014 a začala připravovat projekt rekonstrukce vily.
Zvony odbíjejí životy
V roce 2019 se Larischova vila stala národní kulturní památkou a začalo se s jejími opravami. Rekonstruovala se věž, která dostala nový krov s břidlicovou krytinou. V září 2022 skončila obnova suterénu. Respektuje atmosféru pietního místa a slouží vzdělávacím programům i jako výstavní prostor. Postupně se proměňuje také rozlehlý park, kde vznikl malý amfiteátr.
„Prioritně chceme revitalizovat celý Zámeček, včetně zahrady,“ vysvětluje správce NKP Zámeček Pardubičky - Larischova vila František Bobek. „Pracujeme na plánu expozic. Uvnitř budou minimálně čtyři, v plánu je i jedna venkovní. Expozice Historie Zámečku se bude soustřeďovat na historii vily z období jejího vzniku a první republiky. Další stálé výstavy se budou věnovat tématu domácího a zahraničního odboje.
Do Larischovy vily už byly umístěny dva zvony. Větší se jmenuje Zámeček a menší Ležáky. Zvony jsou nastavené tak, že zvoní po 19 dní, během nichž probíhaly popravy. Větší zvon zvoní minutu, menší zvon odbíjí počty popravovaných v konkrétní den.
Související
-
Stavěla se přes 10 let a dala název ulici. Kamenná vila je výjimečná
K nejzajímavějším privátním stavbám Pardubic patří Kamenná vila s velmi zajímavou reliéfní a sochařskou výzdobou. Dům měl mimo jiné sloužit i jako soukromá galerie.
-
Ulrychovu vilu vlastní rodina po celé století
Není prý ekonomická, zato krásná. Potomci obchodníka Václava Ulrycha nikdy svůj dům na pardubickém Bílém předměstí neprodali. A rozhodně to nemají ani v plánu.
-
Čížkova vila si zachovala svoji původní podobu. Na rozdíl od okolí
Seriál o nejznámějších vilách Pardubického kraje zahajujeme na pardubických Olšinkách. Právě tady si ve 20. letech minulého století nechal postavit dům Antonín Čížek.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
