Rozzářila Mydlářovský dům. Simona Chalupová a magický svět loutek

Divadlo Simonu Chalupovou přitahovalo už v době gymnaziálních studií v rodných Podbořanech. I když vystudovala pedagogickou fakultu, obor speciální pedagogika, učitelkou se nestala. Přihlásila se totiž ještě na pražskou DAMU, kde se zaměřila na režii a dramaturgii loutkového a alternativního divadla. S loutkami tak umí hrát, dnes se ale snaží co nejlépe vystavovat.  

Simona Chalupová dlouhou dobu působila jako divadelní režisérka, a to v loutkových divadlech pro děti a mládež. Pracovala s loutkoherci  v královéhradeckém Divadle Drak, v Malém divadle v Českých Budějovicích nebo v Divadle loutek v Ostravě. Stvořila úspěšné inscenace v polské Lodži (Teatr Arlekin), v Olštýně ( Olsztynksi Teatr) nebo Krakově ( Teatr lalki i aktora Groteska). Je autorkou řady divadelních adaptací a scénářů pro loutková představení.

Muzea neměla moc ráda  

„Když jsem se dozvěděla o konkurzu na nové vedení chrudimského muzea loutek, jela jsem se do Mydlářovského domu podívat. Nikdy jsem tam totiž nebyla,“ přiznává Simona Chalupová a vysvětluje: „Muzea jsem neměla moc ráda, vnímala jsem to jako místo, kde se nic neděje, že je to něco strnulého. Ale to, že jsem se ke konkurzu nakonec odhodlala, to byl vlastně ten nejlepší krok, který jsem mohla profesně udělat. Asi jsem ten typ člověka, co musí něco stále vytvářet, přetvářet a budovat. A ten prostor, kde by se to dalo uplatnit, ten se tady nabízel.“

8 fotografií

V roce 2012 Muzeum loutkářských kultur, které spravuje Ministerstvo kultury, otevřelo novou stálou expozici, díky koupi sousedního domu se podařilo získat nové prostory a také se zásadně proměnila podoba teras pod muzeem. „Když si člověk dnes projde expozici Magický svět loutek, získá vizuální představu o tom, jak se loutky v průběhu staletí proměňovaly, jak vypadají loutky ve světě. Začínáme ale už pomaličku připravovat nový koncept expozice, pracovat na tom, aby ta expozice byla víc divadelní, dávala větší divadelní zážitek,“ dodává Simona Chalupová.   

Ultrafialové retro

Jednou z nových prostor, které se letos návštěvníků otevírají, je herna na půdě Mydlářovského domu. Je to součást výstavy, která nabízí fascinující svět barev. Odhalí je tma. Do muzea se totiž vrátilo luminiscenční divadlo, vynález českého výtvarníka a režiséra Františka Tvrdka, od jehož narození uplynulo v lednu 2020 sto let. V herně na půdě muzea si můžete pomocí magnetických prvků dotvořit podmořský svět a pro děti jsou přichystané nejrůznější kreativní hry.  

Muzeum rozšiřuje sbírkový fond

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi bylo založeno v roce 1972 a od svých počátků sídlí v renesančním Mydlářovském domě poblíž náměstí. Muzeum vlastní okolo 50 000 sbírkových předmětů. Kromě loutek, kterých je přibližně 10 000, do této sbírky patří také scénické návrhy a makety, výtvarná díla s loutkářskou tematikou, plakáty, programy nebo kulisy. Muzeum ale také uchovává fotografie, zvukové záznamy, videozáznamy představení a spravuje odbornou knihovnu.

Loutka stínového divadla v expozici Magický svět loutek|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Základem sbírky Muzea loutkářských kultur v Chrudimi se stala soukromá sbírka prof. PhDr. Jana Malíka (1904–1980), odborníka na historii loutkového divadla, nadšeného sběratele a pedagoga. Díky Janu Malíkovi, jednotlivá národní centra mezinárodní loutkářské organizace UNIMA darovala muzeu loutky svých zemí. Sbírku muzeum rozšiřuje. Badatelské cesty umožnují nákupy artefaktů v zahraniční, ale také pořízení filmových a zvukových záznamů práce zahraničních loutkářů.

„Velmi úspěšná byla v tomto smyslu naše cesta do Vietnamu, kde jsme získali cenný materiál o fenoménu a historii vodního loutkového divadla. Právě o něm se mohou návštěvníci našeho muzea dozvědět hodně zajímavých věcí. V posledních měsících jsme pracovali na velké výstavě českých loutek, které jsme měli vézt do jihokorejského Soulu. Cestu nám ale zkřížil koronavirus. Doufáme, že se naše plány v budoucnu uskuteční,“ dodává ředitelka Muzea loutkářských kultur Simona Chalupová.