Studánky, rozhledny, kilometry značených cest pro kola i pěší. Vítejte v okolí Proseče
Pravidelné procházky v přírodě prospějí vašemu tělu i duši. Navíc je to teď jedna z mála věcí, kterou můžete bez obav dělat, pokud se budete toulat lesem sami nebo s rodinou. Vytipovali jsme pro vás další místo našeho kraje, které stojí za to navštívit. Na Prosečsko nás pozval badatel a publicista Svatopluk Václav Vobejda.
V květnu se budou otevírat rozhledny. Na Prosečsku najdete hned tři. Toulovcovu, Terezku a Borůvku. Trasu mezi nimi můžete zdolat pěšky nebo na kole. „Všechno je tu výborně značené. Máme například v okolí 150 kilometrů cyklostezek,“ zve Svatopluk Vobejda.
Čtěte také
Dalším lákadlem je Studánková stezka. „Všechny jsou přírodního původu. U každé najdete hrníček, abyste mohli pramen ochutnat. Je tam i posezení, takže si tam můžete v klidu odpočinout a posvačit,“ říká Svatopluk Vobejda. Nenechte se odradit názvy studánek. Jedné se říká Prdlavá, to neznamená, že nadýmá. „Tam kde vyvěrá, zároveň unikají plyny, které ve vodě dělají bubliny, proto se tak jmenuje,“ uvádí vše na pravou míru Vobejda. Je to procházka na půl dne a stojí za to.
Kraj plný bájí a příběhů
Svatopluk Václav Vobejda je sběratel místních pověstí a historek. Jednu knihu plnou lidových vyprávění už vydal a další má rozepsanou. „Vezmu si starou mapu, kde jsou původní názvy zdejších míst. Občas narazím na nějaký zajímavý název a pátrám po jeho původu. Často mě to zavede k poutavým příběhům,“ popisuje svůj styl bádání Svatopluk Vobejda.
Například místo, kde se dříve namáčel len, se jmenovalo Na močidlech. Dnes je v mapě zapsáno Na mučidlech. Báchorky a pověsti se nejlépe sbírají ve vesnických hospůdkách. Pokud štamgasti sami žádnou neznají, nevadí. Většinou ví, kde bydlí nějaký pamětník a dobrý vypravěč.
Co se dělo Na Kundačce
Ale zpět ke zvláštním názvům ve starých mapách. Některé by nás dnes dokonce mohly i pohoršit. Třeba pátrání po tom, proč se malým políčkům obklopenými břízami říkalo Na Kundačce, přineslo prosté vysvětlení.
„Slepicím a další domácí havěti se říkalo kundy. Když na poli vybírali hospodáři brambory, měli s sebou slepice. Ráno je vypustili a večer je naháněli. Chodili, tleskali rukama a volali kundy, kundy, kundy. Proto ten název Na Kundačce,“ vypravuje Svatopluk Vobejda.
Až bude otevřeno
Zaparkujte auto na náměstí v Proseči a zajděte do informačního centra v malém domku. Vyfasujete mapu, dobré rady a hned na místě můžete začít s prohlídkou. Na stejném místě totiž sídlí Muzeum dýmek. Uvnitř najdete jedinečnou sbírku dýmek, které se vyráběly právě na Prosečsku. Nechybí ani vzácné kousky z celého světa. „Tady bylo dřív centrum českého dýmkařství. Dnes tu sídlí jediná průmyslová továrna na výrobu dýmek v celém Česku,“ říká Svatopluk Vobejda.
Právě k připravované knize Šuškání v Jedové chýši chystá navíc mapu, aby se každý mohl vydat na ta místa, o kterých se dočte. Autor posluchačům slíbil, že to bude publikace zábavná.
Proč se díky obru z místní sluje pojmenovalo město Polička? Jak se říká obyvatelům Hlinska? Byl Rytíř Toulovec dobrák nebo darebák? Poslechněte si záznam vysílání nebo si počkejte na knížku.
Související
-
Svatopluk Václav Vobejda píše pověsti v Jedové chýši
Pověsti z Proseče a okolí miloval už jako malý chlapec, když mu je vyprávěl jeho dědeček. Dnes jich má Svatopluk Václav Vobejda plnou knihu, kterou chystá k vydání.
-
Rodina Stanislava Bati vyrábí v Proseči dýmky už přes 110 let
Původní profesí byl námořník, pak ale Stanislav Baťa navázal na rodinnou tradici výrobců dýmek, která začala už v roce 1908. Dýmky tvoří ručně, nejraději z českého dřeva.
-
V Proseči šijí zdravotní boty na české nohy
Boty začal šít vyučený švec Pavel Němec v roce 1992 v garáži svého rodinného domu v Proseči. Dnes tam spoluvlastní firmu se 70 zaměstnanci známou po celé Evropě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka