Tajemné postavy na kostele a další záhady Klášterce nad Orlicí

11. prosinec 2022

Největší audioportál na českém internetu

Tajemné ornamenty na kostele Nejsvětější trojice v Klášterci nad Orlicí | Foto: Filip Novotný, Český rozhlas

Klášterec nad Orlicí je plný záhad a tajemství. Dodnes tma můžete vidět malby tajemných postav na kostele

Jméno získal díky středověkému klášteru a řece, která jím protéká. Klášterec nad Orlicí má historii plnou záhad a tajemství, která souvisí jak s bývalým klášterem, tak jeho polohou přímo u hranic.

Klášterec nad Orlicí existuje jen díky klášteru, který tam někdy v druhé polovině 13. století nechal postavit řád křižovníků – cyriaků. A kolem něho začala postupně vznikat osada, o níž je první písemná zmínka už z roku 1279. Důvod, proč právě na tomto místě postavili klášter, není přesně známý.

Vznik kláštera ale zřejmě souvisí se starou obchodní stezkou, která vedla z dnešního Polska přes Klášterec dál až k Chocni. Klášter v roce 1421 vypálili husité a do dnešních dnů po něm zůstal jen kostel, a hlavně název obce. Tu začali nazývat Kláštercem až v 16. století. Do té doby to byl Orlitz nebo Orlička podle řeky Orlice, která se dnes nese přívlastek Divoká.

Mimozemšťané, nebo kosmonauti?

Klášterec nad Orlicí je plný záhad a tajemství. Neví se ani to, jak původní klášter vypadal, jen v kostele Nejsvětější Trojice z něj zůstalo několik připomínek. Třeba původní, dnes už zazděný vchod. Kostel znovu obnovili hned po husitských válkách, z té doby také pochází kámen, který je součástí oltáře.

Hned naproti němu na oblouku klenby kostela je zvláštní nápis. Uvádí tam jako začátek vzniku kostela rok 453. Jak by to bylo možné, nad tím bádali i odborníci ve Vatikánu. Na vysvětlení nepřišli.

To ale není jediný důvod, proč míří do kláštereckého kostela tak často milovníci záhad. Tím jsou především středověké malby na jeho fasádě v podobě podivných postav. Vypadají jako mimozemšťané nebo kosmonauti. Koho skutečně zobrazují, nikdo neví.

Jedna z teorií je, že jde o upozornění kolemjdoucích poutníků na loupežníky, kteří na ně v dávných dobách číhali v hlubokých lesích podél obchodní stezky vedoucí ze státní hranice. Klášterec zůstal i za druhé světové války český, hranice Sudet vedla až za ním. Prý proto, že místní úředníky, kteří o tom rozhodovali, moc pěkně pohostili v hospůdce.

Legendární zbojník Ledříček

Díky nedalekým hranicím například v Klášterci nad Orlicí vždy kvetlo formanství. Ale také pašeráctví. Jeden z pašeráků se stal dokonce legendou, o které dodnes koluje množství pověstí. Žil v 19. století, jmenoval se Lédr, ale prý kvůli jeho drobné postavě mu říkali Ledříček.

Mluví se o něm jako o Jánošíkovi Orlických hor. Stejně jako jeho slavnější předchůdce prý bohatým bral a chudým dával. Především ale pašoval přes hranice zboží, které v Čechách chybělo. I proto ho nikdy nechytili, místní nad ním drželi ochrannou ruku. V okolních lesích je na něj památka – jeskyně, kde se údajně skrýval. A ještě před pár desítkami let stával v obci jeho rodný dům.

S hranicemi souvisí i další část historie Klášterce nad Orlicí. Vojenská. V souvislosti s budováním československého opevnění v letech 1935 až 1938, vystavěli tehdy také v Klášterci nad Orlicí kasárna. Ta za 2. světové války obsadili němečtí vojáci, po válce českoslovenští a po roce 1968 sovětští, kteří tam byli až do roku 1991.

Do současného katastrofického stavu se ale kasárna dostala až po jejich odchodu. Obrovské prázdné zdevastované prostory ale nemají v obci využití, a tak se vážně uvažuje o jejich demolici.

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.