To tedy nechci. Jsou trapný!

Kluci se na dívku neustále otáčeli, hlasitě komentovali každý její pohyb a všem v autobuse bylo jasné, jak je štve, že si sedla jinam.

„Nechcete, aby si jeden z nich sedl k vám,“ nabídla jsem jí. „Přesedla bych si.“

„To tedy nechci. Jsou trapný,“ usmála se pohrdavě a kluky ostentativně přehlížela.

S tím jsem souhlasila.

„Myslím si to taky, ale kdybyste chtěla, sedla bych si jinam.“

„Tak to bych tedy určitě nechtěla. Klidně seďte. Mě baví starší kluci,“ přiznala se bezprostředně a já pobaveně přikývla.

„Já měla ve vašem věku vždycky starší kluky. Moji vrstevníci byli taky trapní. Takže je vidět, že se vývoj chlapců ani za šedesát let nezměnil.“ Rozesmála se.

„To se tedy nezměnil. Vždyť se na ně podívejte!“

Kluci se pořád otáčeli směrem k nám a pořád se šklebili a já se je pokusila omluvit.

„Ve vašem věku jsou dívky vyspělejší. Kluci teprve... jak bych to řekla? Rozmrzávají. Ale nejsou všichni stejní! Jsou sedmnáctiletí kluci, kteří jsou chytří a přesně vědí, co chtějí. A když balí holku, trapní nejsou.“ Přikývla.

„To asi máte pravdu, ale zrovna tihle tři nevědí ani jak se jmenují, natož aby věděli, co chtějí.“ Podívala se na mě, obě jsme se rozesmály, kluci přidali na intenzitě výkřiků, dívka se na ně ušklíbla a pokračovala.

„Jasně, že záleží na tom, jak jsou chytří. Ale tihle tři jsou typický vzorek všech kluků, co znám. Jsou blbí a trapní,“ odsoudila dívka šmahem své vrstevníky. Neměla pravdu. Musela jsem se těch tří kluků zastat. A nejenom jich.

„Já si myslím, že problém je v tom, že když jsou tři nebo čtyři, chovají se opravdu jako blbci a jsou trapní, předvádí se, navzájem se předhánějí, kdo bude sprostší, prostě se chovají tak, jak by se k dívce nikdy nechovali, kdyby s ní byli sami.“ Dívka nesouhlasila.

„Já mám pocit, že se chovají jako hovada pořád. Kdo urazí holku, je hrdina. Vymýšlí si na nás trapnosti! Vsadí se, že jeden půjde a před holkou si krkne. Přímo jí do obličeje! A mají z toho srandu...“

„Tak to je hodně špatný,“ souhlasila jsem. „A že je třeba nenapadne, aby se vsadili, že jeden z nich půjde k dívce a políbí jí ruku!“

Překvapeně se na mě podívala a čekala, co řeknu dál.

„Co byste dělala vy, kdyby se takhle domluvili na vás a jeden z těch kluků, co se teď na vás furt šklebí, k vám přišel a políbil vám ruku?“

Chvíli koukala před sebe a představovala si to, pak se na mě podívala a pohrdavě ohodnotila, co jsem právě řekla.

„Tak to by bylo hodně trapný!“