Tunelem z Prahy do Drážďan

Ano, trochu jsem to s názvem dnešního vypravování přehnala, ale nejsem zase tak daleko od pravdy.  Rychlostní trať z Prahy do Drážďan, o které se začíná uvažovat, bude mít několik tunelů a nejdelší z nich bude měřit 26 km. Trať zkrátí cestu z Prahy do Drážďan z dnešních 135 minut na cca 50 minut. Cestování bude tedy kratší o 85 minut, a cena za tuto kratší cestu bude 60 miliard!

Tato rychlostní trať se možná začne stavět v roce 2028 a v roce 2036 po ní možná vyjede první vlak.

Říkám si, kolik peněz odteče z těchto 60 miliard už jenom při přípravě projektu!

Lidé z úřadů na všech úrovních se budou na úkor své běžné práce, zabývat úkoly, které z projektu vyplynou. Firmy, dobře zaplacené, budou při přípravě projektu zajišťovat a zjišťovat spoustu faktů, které by normálního smrtelníka ani nenapadly. Budou se vykupovat pozemky. Někdo má třeba pozemky k výkupu připravené už teď, ale jiný je bude odmítat prodat či směnit atd. atd.

A k čemu nám to všechno bude? Dojíždím z Kolína do Prahy od roku 1994 a moc dobře vím, jak málo stačí, aby vlaky měly zpoždění. Například silný vítr. Vyvrátí u kolejí jeden strom a provoz na trati, i na té rychlostní, se zastaví a cesta z Prahy do Drážďan nebude trvat 50 minut, ale může se protáhnout i na několik hodin.

Jsme malá země doslova prošpikovaná silnicemi a železnicemi a stačí málo a vlaky stojí. Nedávno jsme cestou z Kolína do Prahy zůstali stát před Úvaly a informace průvodčího byla katastrofální. Na přejezdu v Úvalech stojí náklaďák. Budeme mít minimálně dvě hodiny zpoždění. Naštěstí to pro nás, i pro řidiče náklaďáku, dopadlo dobře a rozjeli jsme se cca za dvacet minut.

A ještě jednu zkušenost mám! Když se v devadesátých letech připravovala podobná rychlostní trať mezi Prahou a Kolínem pro pendolino, vlaky v obou směrech nabíraly denně zpoždění. Často jsme jezdili odklonem před Nymburk, aniž by nám to kdokoli předem oznámil, i když odklon pro nás znamenal minimálně půl hodinové zpoždění.

„Vydržte to, až začne pendolino jezdit, bude vám cesta z Kolína do Prahy trvat třicet minut,“ konejšili nás zaměstnanci ČD a my se těšili, pochopitelně. Za to několikaleté martýrium si to zasloužíme, říkali jsme si.

Na den, kdy pendolino mělo poprvé projet Kolínem, nikdy nezapomenu. Čekali jsme tehdy na rychlíky do Prahy, ale žádný nejel. Pak jsme se dozvěděli, že Kolínem poprvé projede pendolino plné funkcionářů, fotografů, novinářů a dalších vybraných cestujících, a proto ostatní vlaky nejedou a nepojedou, dokud pendolino Kolínem neprojede.

Na kolínském nádraží, kde čekalo zhruba sto padesát lidí, kteří se potřebovali dostat do Prahy do práce, do škol nebo k lékaři, začala v tu chvíli doutnat revoluce, a tak nám bylo rychle oznámeno, že pendolino v Kolíně zastaví a nám bude dovoleno do něho nastoupit a stát v chodbách, protože pendolino je plně obsazené a volná místa v něm nejsou.

To bylo poprvé a naposledy, co pendolino v Kolíně zastavilo. Od té doby Kolínem profrčí a my, co dojíždíme, nostalgicky vzpomínáme, jak jsme kdysi kvůli němu jezdili do Prahy, odklonem přes Nymburk! A doufáme, že se v naší malé zemi, prošpikované silnicemi a železnicemi, kde stačí málo a vlaky nabírají zpoždění, žádná rychlostní trať z Prahy do Drážďan, stavět nebude!

Spustit audio