U papoušků počítejte s pubertou. A s možným milostným trojúhelníkem
Líbí se vám krásné barvy a vzhled velkých papoušků? Chtěli byste domů takového společníka. Proč ne. Jsou to chytří ptáci, kteří mají schopnost se mnohé naučit. Pokud ale chcete být spokojeným chovatelem, je potřeba dodržet určitá pravidla.
Je také potřeba věnovat svému papouškovi spoustu času. Jak na to, přišel do rozhlasové Radioporadny vysvětlit Jan Potůček.
Máte málo času? V tom případě na papouška zapomeňte
Jsou nádherní, dokáží mluvit, jejich inteligence je vysoká. Proto je jejich chov u nás čím dál více populární. Mezi velké druhy papoušků patří čtyři rody.
„ Jsou to arové, kakadové, kteří jsou známí svojí chocholkou, potom jsou to amazoňané a žakové,“ vyjmenovává chovatel Jan Potůček.
Láká vás to? Pak počítejte s tím, že budete potřebovat vhodný prostor a čas. Tihle mazlíčci jsou náročnější než pes.
„Pokud si chceme pořídit kamaráda do bytu, je dobré se na odběru mláděte domluvit s chovatelem, který dokrmuje z ruky. Tzn., že v určitém věku odebere mládě od rodičů a sám ho krmí, aby si více zvyklo na člověka. Takový papoušek bude člověka považovat za přirozeného partnera a fixace na něj bude větší,“ vysvětluje Jan Potůček. Hned od samého začátku je nutné nastavit zvířeti pravidelný denní režim. Nejhorší, co můžeme udělat je, když se mu první dva měsíce intenzivně věnujeme a poté ve svém zájmu polevíme.
„Jakmile se přestanete starat stejně jako v minulosti, objevuje se křičení. Aby na sebe upozornil, může se začít škubat, sebepoškozovat, ničit klec apod.,“ varuje Jan Potůček. Hned nastavte neměnný režim. Ráno ho vyndejte z klece, nakrmte, chvíli se mu věnujte. Vraťte do klece a běžte do práce. Když se odpoledne vrátíte, pusťte ho z klece ven, klidně na dvě tři hodiny. Potom ho nakrmte, dejte zpátky. A nastavte i pravidelnou večerku. Papoušek nemůže v žádném případě zůstávat pouze v kleci. To by bylo stejné, jako kdybychom dítě nechávali celé dny zamčené v pokoji.
Papoušek je jako dítě. Počítejte s pubertou
Vývoj velkého papouška se nápadně podobá vývoji člověka. Jak přijde dospívání, může se jeho chování změnit.
„Měli bychom na to být připravení. V určitém období bude trochu agresivnější, víc klovat, méně poslouchat. Důležité je přecházet to v klidu a s pochopením. Hlavně ho netrestat. V momentě, kdy zavedeme fyzické tresty, papoušek se odcizí a agresivita se naopak prohloubí,“ říká Jan Potůček. Stejně jako péče je podstatná i výchova. Mládě od počátku učíme vstupovat na ruku a odcházet z ruky na určitý povel. Při nácviku každé sestoupení nebo nastoupení odměňujeme třeba piškotem nebo oříškem, aby si to papoušek spojil s něčím pozitivním a naučil se správnému chování.
„V budoucnu to majitel ocení ve chvíli, kdy potřebuje rychle odejít z bytu. Nemusí pak papouška několik minut odchytávat složitě po bytě,“ radí Jan Potůček.
Jak velkou klec koupit a kam ji umístit?
Pták by měl mít minimálně tak velkou klec, aby v ní mohl roztáhnout křídla.
„Například velmi známé ara ararauny mají rozpětí křídel zhruba jeden metr. To znamená, že klec musí mít rozměry alespoň minimálně metr na metr, výška by měla přesáhnout dva metry. Tito papoušci mají rádi, když mohou sedět na bidle výš, než jsou oči člověka, který k nim přichází,“ uvádí Jan Potůček.
Pozor na teflon!
Klec nesmí stát na místě, kde je průvan. Pamatujme na přísun denního světla. To pomáhá vstřebávání životně důležitých látek. Pokud bude klec stát u stěny, musíme počítat s tím, že se mohou zbytky potravy přilepit na zeď. Je lepší stěnu něčím chránit. Pozor! Nedávejte klec do kuchyně!
„Výpary z teflonových pánví jsou pro papoušky prudce jedovaté, pokud se jich nadýchají, mohou do dvou minut uhynout,“ varuje Jan Potůček. Odneste z bytu také všechny jedovaté rostliny.
Klec by také měla mít dole vyndavací dno, na které se dají noviny nebo nějaký substrát na výkaly. Noviny je ovšem kvůli zápachu potřeba vyměňovat denně. Příbytek našeho miláčka jednou za týden kompletně vyčistíme.
„Na pletivu se zachycují zbytky potravy, trus, prach, prachové peří. Důkladné čištění zabere přibližně hodinu,“ říká Jan Potůček.
Nepřekrmujte papoušky
K snídani servírujte směs ovoce a zeleniny, nejlépe několik druhů. Nezapomeňte, že každý druh potřebuje jinou směs zrní. Tu podáváme až odpoledne. Večer pak přichází na řadu ořechy. Voda se dává nová každý den. Když je velké horko, měníme vodu i dvakrát denně.
„Chovatelé mají tendenci své papoušky spíše překrmovat. Stačí centimetrová vrstva potravy v misce. Určitě by jim tam nemělo nic zůstávat. Když dostanou krmivo, měli by ho do hodiny všechno sníst,“ říká Jan Potůček.
Pozor na milostný trojúhelník
Jakmile přinesete malého papouška domů, začněte ho postupně seznamovat se všemi členy domácnosti. Většina z těch velkých druhů si zvykne na jednoho člena domácnosti. Toho pak považuje za svého partnera a ostatní v podstatě toleruje.
„Může se stát, že si na některé členy rodiny si naopak zasedne. Bývá to většinou partner jeho chovatele. Zkrátka žárlí,“ usmívá se Jan Potůček.
Máte rýmu? Nelíbejte papouška
Jaké jsou typické nemoci papoušků? Už zmíněné vykusování peří a sebepoškozování, o kterém jsme se zmínili na začátku článku. To je většinou psychického původu. Když už k tomu dojde, řeší se různými olejíčky a minerální látkami. Samotný psychický blok se odstraňuje velmi nákladně. Papoušek také může chytit jakoukoliv kapénkovou infekci. Snadno se nakazí od člověka. Když víme, že jsme nemocní, chováme se podle toho. Pozor také na nachladnutí z průvanu.
Kdopak to mluví?
Spousta lidí si pořizuje papouška jako mazlíčka, aby se naučil opakovat slova.
„V tom je přeborník žako, který se naučí i intonace jednotlivých lidí. Umí napodobovat různé zvuky jako skřípání dveří, zvonění telefonu, což může vnést do rodiny i chaos. Arové a kakadové se toho naučí méně. Amazoňané asi tak polovinu toho co žakové,“ uzavírá téma Jan Potůček.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.