V Českých Heřmanicích mají podzemní lednice i novou naučnou stezku

České Heřmanice patří k nejstarším obcím na Litomyšlsku. První písemná zmínka o nich je už z roku 1226, tehdy šlo ale pouze o Heřmanice. Přívlastek „České“ získaly až v 18. století, aby se odlišily od Heřmanic jiných. I když se jednalo nejprve o osadu a pak nevelkou obec, měly vždy jakési výsadní postavení mezi ostatními. Vedly totiž přes ně významné cesty z okolních měst, tedy Litomyšle, Vysokého Mýta, České Třebové, Chocně i Ústí nad Orlicí. A tak není divu, že získaly na nějaký čas v 16. století také právo městské a že svou zástavbou právě spíše město připomínají.

Kostel, sýpka, Dalimilova kronika

O i historickém významu Heřmanic svědčí také, že se o nich píše v Dalimilově kronice. Podle ní postihla Heřmanice v roce 1310 o pouti sv. Jakuba velká povodeň, která také odnesla pištce, který tam hrál na pouťové zábavě. Kostel zasvěcený sv. Jakubovi tam mají dodnes. Původně byl gotický, jeho dnešní podoba je převážně barokní. Z doby nejstarší mu ale zůstala věž, která tak působí spíše jako věž hradní. Barokní přestavba a hlavně výzdoba pak učinila z tohoto kostela svatostánek na tak nevelkou obec velkolepý a bohatý.

O pouti u kostela v Českých Heřmanicích se píše už v Dalimilově kronice|foto:archiv obce České Heřmanice

Neobvykle honosnou stavbou je také barokní sýpka nedaleko kostela. I když se jedná pouze o zemědělskou stavbu, pozval si na její výstavbu její tehdejší majitel předního architekta Jiřího Bébu. Ten navrhoval například také domy na litomyšlském náměstí. A střechu pak vytvářel věhlasný tesař, který má na svém kontě střechy řady i velkých kostelů. Sýpka v Českých Heřmanicích ale není jen skvěle dochovanou historickou stavbou, městys ji opravuje pro výstavní prostory, galerii a společenskou místnost třeba pro pořádání svateb nebo výstavky dětských prací.

Naučná stezka u zájezdního hostince

Děti ze Základní školy v Českých Heřmanicích také pomáhaly vytvářet podobu tamní nové naučné stezky. Tu tam ve spolupráci se zahradním architektem vybudovali v místní části Borová. Vede přes sad a pak lesem až k dvěma unikátním historickým stavbám, haltýřům. To byly jakési lednice našich předků vybudované v podzemí. Především ale vede stezka krásnou přírodou. I ta byla k Českým Heřmanicím a jejich místním částem Chotěšiny a Netřeby velmi štědrá. Mírně zvlněnou krajinu louček a lesíků ideální k procházkám pak doplňují romantická zákoutí hned několika tamních rybníků.

11 fotografií

Naučná stezka v Borové začíná u další zajímavé historické stavby. Je jí zájezdní hostinec, o kterém existují písemné zprávy už z 16. století. Jeho současná podoba pak pochází ze 40. let 19. století. Je ale unikátní hned v několika ohledech. Především jeho velká část zůstala v nezměněné podobě od svých nejstarších dob, o čemž svědčí třeba stále ještě vylepené plakáty z přelomu 19. a 20. století. A pak také k němu přináleží také historicky velmi zajímavá a zachovaná stodola a další staré hospodářské stavby. Ty Městys také opravuje a plánuje tam vybudovat malý venkovský skanzen.