V Pasíčkách připravují letní voliéry a těší se na návštěvníky

Záchranná stanice volně žijících živočichů se nachází v Boru u Skutče, z obce k ní vede dvoukilometrová naučná stezka. Pěšky se ale do Pasíček dostanete i z okraje Proseče. Zoologické zahrady už otevřely svoje brány pro omezený počet návštěvníků. Záchranná stanice Pasíčka ale funguje v jiném režimu, pokud jí chcete navštívit, sledujte webové stránky nebo Facebook stanice, kde se dozvíte aktuální informace ohledně otevření.    

Čtyřicet druhů zvířat

Záchranná stanice volně žijících živočichů má dvě části. Je to jednak léčebný komplex, kam veřejnost nemá přístup. Styk s léčenými zvířaty se snaží minimalizovat sami ošetřovatelé. Zvířata si na lidi nesmí zvyknout, aby byla schopná návratu do volné přírody. Záchranná stanice se stará o zraněná zvířata z území Pardubického kraje a také části kraje Vysočina.

8 fotografií

Na začátku svojí existence, tedy před 21 lety, měla záchranná stanice asi čtyři voliéry. „Tenkrát jsme ale přijímali přibližně 300 zraněných zvířat ročně, dnes ten počet dosahuje až 1700 za rok,“ vysvětluje vedoucí ekocentra Marie Cachová. „V současné době máme v Pasíčkách asi 40 voliér, právě čtyřicet druhů zvířat je tu i k vidění.“

Ve voliérách venkovní expozice, která je určená návštěvníkům, se nacházejí trvale hendikepovaná zvířata, která by v přírodě nemohla sama přežít. Z počtu přijatých a vyléčených zvířat se jich do volné přírody vrací asi 60 procent. Ostatní si záchranná stanice nechává nebo je umisťuje do adoptivních odchovů.

Orel, rys a taky Blaženka

V expozici pro návštěvníky převažují ptáci. Největším dravcem, a také symbolem záchranné stanice, je orel mořský. Ten si kdysi zlomil křídlo a jeho zranění byla velmi vážná. Dodnes nemůže létat, proto nemá ani krytou voliéru, orel se pohybuje pouze v oploceném výběhu. K atrakcím expozice patří nosálové a také rys ostrovid. Ten se ale do záchranné stanice nedostal z volné přírody, poskytla ho olomoucká zoologická zahrada.

Samice divočáka a pštros jsou nerozlučná dvojka|foto:Tereza Brázdová,Český rozhlas

Většinu zvířat z venkovní expozice ošetřovatelé zazimovávají, ve svých výbězích ale zůstávají třeba lišky, jezevci nebo psík mývalovitý. Pozornosti návštěvníků rozhodně neunikne ani velmi zvláštní a naprosto nerozlučná dvojice. Je to pštrosice emu Pepina, kterou už po několik let věrně na každém kroku doprovází jednooká samice prasete divokého jménem Blaženka.

Pandemie se na chodu záchranné stanice samozřejmě podepsala. „Ubyly finance, školy sem nejezdí na pobyt ve škole v přírodě, protože právě jim nabízíme ubytování, což pro nás znamená důležitou část příjmů,“ vysvětluje Marie Cachová.

„Pandemie ale otevřela srdce lidí, jsme skutečně překvapení z jejich zájmu, neustále se ptají, co potřebujeme. Když dáme vědět, že potřebujeme zrní, potřebujeme krmení, tak lidé pro nás pořádají sbírky, krmení nám sami vozí. A také nám s provozem pomohl Pardubický kraj. Ale pro nás pomoc znamená i to, že si lidé jednotlivá zvířata na dálku adoptují, tedy přispívají symbolickou částkou na jejich krmení a péči v průběhu roku,“ dodává vedoucí ekocentra Marie Cachová.

Okolí záchranné stanice je pro výlet stvořené

V Pasíčkách se můžete vydat klidně i do pravěku. Šestým rokem v areálu funguje „Brána do pravěku“, park, který je zároveň vstupním bodem do Národního geoparku Železné hory. K dominantám patří dřevěná lebka dinosaura. Pod krytým velkým pískovištěm si děti mohou zahrát na archeology a „vykopat“ kostru dinosaura. Návštěvníky zaujme i velká mapa, mozaika, vytvořená z kamenů a hornin, které se v Železných horách nacházejí.

Romantická zákoutí na Stezce suchou nohou mezi vodou|foto:Tereza Brázdová,Český rozhlas

V širším areálu záchranné stanice Pasíčka vznikla zvláštní vodní říše. Osm uměle vytvořených tůní se stalo domovem pro mnoho chráněných živočichů i zajímavým místem pro turisty. Projít se tam můžete po naučné stezce Suchou nohou mezi vodou. Cesta vede po hrázích a dřevěných mostcích mezi jednotlivými tůněmi. Ty jsou oddělené drobnými hrázkami, na kterých jsou umístěné informační tabule.