Z Pardubic se pivo vozilo do zámoří už před sto lety

Původní podoba Pardubického pivovaru, dodnes se dochoval komín nad hvozdem
Původní podoba Pardubického pivovaru, dodnes se dochoval komín nad hvozdem
Významný sládek Alois Šimonek uvařil v roce 1890 první várku 19stupňového pardubického Portera. Toto pivo bývalo už v minulém století doporučováno jako lék pro tělo i duši. Díky vysokému podílu alkoholu vydrželo i transport přes moře, a tak se už před první světovou válkou dováželo do Egypta.

V Pardubicích byly v polovině 19. století čtyři pivovary. Přesto nestačily uvařit dost piva, aby pokryly poptávku rychle se rozrůstajícího města. A tak se měšťané dohodli na stavbě nového moderního pivovaru. Vyrostl nedaleko tehdejšího vlakového nádraží ani ne rok po dohodě akcionářů, 1. dubna 1872. A první výstav piva byl o tři měsíce později.

Sládek Alois Šimonek se inspiroval v anglických docích

Sládek Alois Šimonek putoval po pivovarech a sbíral zkušenosti, a to nejen v rámci rakousko-uherského mocnářství, navštívil i Anglii a Rusko. A tak když se objevil v téměř novém velkokapacitním moderním pivovaru v Pardubicích, dal dohromady všechny své znalosti a v roce 1890 uvařil 19° Porter. Podobný pivní životabudič popíjeli nosiči v anglických docích stejně jako jeho baltickou variantu námořníci v Petrohradě.

Pomník Aloise Šimonka stojí uprostřed pivovarského dvora

Vysokoalkoholové pivo Porter, které je na rozdíl od severských příbuzných spodně kvašené, se stalo v Pardubicích velkým hitem. Bylo považováno za sváteční pití, doporučováno jako lék na chudokrevnost a životabudič pro ženy po porodu. Receptura sládka Šimonka se v pivovaru předává ze sládka na sládka, už 127 let.

Historie měšťanského pivovaru

V pardubickém pivovaru se vaří od jeho založení do dnešních dnů bez přestávky. Vařilo se i během války, tehdy především nízkostupňová piva a v menším množství. Po válce byl pivovar znárodněn, ale vařilo se dál, po roce 1989 zprivatizován, a stále se vaří. Během své existence prošel několika rekonstrukcemi, původně byl postaven do tvaru L, měl bednářství na výrobu sudů a také například stáje pro koně.

Velkou modernizací prošel v roce 1989. Kdy byly vybudovány nové varny a velkou část výroby řídil už počítač. V tomto má pardubický pivovar jedno z prvenství, měl první počítačem řízenou varnu v tehdejším Československu.

Varna - srdce pivovaru

Pivovar je otevřen návštěvníkům, a to i těm, kteří pivo nepijí. Pokud je ale zajímá historie výroby piva a samotného pardubického pivovaru, pak si během prohlídky pivovarských expozic přijdou na své.

Minipivovar Arnošt

Součástí návštěvnického okruhu je i zastávka v minipivovaru, aby zájemci získali srovnání, jak se pivo vaří v menších objemech. Pardubický pivovar využívá malý pivovar jako laboratoř, kde zkouší nové druhy a nové chutě. Vaří se zde také sezónní druhy, které by se ve velkém vařit nevyplatilo.

Milan Rambousek zkouší nová piva v minipivovaru Arnošt

Návštěvníci prochází pivovarem za běžného provozu. V minipivovaru potkají Milana Rambouska, který ví o pivu a zvlášť tom typicky českém, tedy spodně kvašeném ležáku, úplně všechno. A pokud budou mít štěstí, setkají se i se sládkem Martinem Gruntorádem, který je v tomto pivovaru už třicet let, deset let na pozici sládka. To, že mají pivo rádi, nepoznáte podle kulatých břich, ale podle toho, jak krásně o pivu mluví.