Z věží a podzemí Vysokého Mýta

O podzemí pod Vysokým Mýtem mluví řada legend. Kdo ale jednou zabloudí do sklepního labyrintu v centru města, bude přesvědčen o tom, že na nich je něco pravdy. Z věží je pak nádherný výhled na historické město i do širokého kraje.

Věží je ve Vysokém Mýtě opravdu více než jinde. Ať už jsou to ty na kostelech, zvonice z 16. století, nebo ty, které jsou součástí historického městského opevnění. A zajímavým prvkem architektury Vysokého Mýta jsou pak také věže měšťanských domů. Místní s úsměvem říkají, že si množstvím věží chtěli možná jejich předci nahradit to, že žijí v rovině. Nejvyšší je věž kostela sv. Vavřince. Vlastně jsou to věže dvě, které spojuje jedna půda. Je z nich vidět krásně nejen celé město ale i široké okolí.

Trojlodní kostel sv. Vavřince byl vystavěn na základech kostela ze 14. století, jeho současná podoba je novodobější, z přelomu 19. a 20. století. Byl regotizován podle návrhu slavného architekta Františka Schmoranze. V té době také přestavěli obě věže. Jižní věž je o dvě století starší, postavili ji už při stavbě kostela. Zvon, který se v ní nalézá, je ale naopak novější, pochází až z roku 2003. Váží dvě tuny a místní obyvatelé se na něj složili ve veřejné sbírce. Severní věž rozeznívá zvon sv. Vavřince, ale jen výjimečně. Je velmi vzácný, protože je původní, pochází z roku 1466.

Vysokomýtští rytíři v podzemí

Říká se, že se před pár stovkami let propadl na náměstí Vysokého Mýta vůz i s koňmi. Možná je to jen legenda, ale odkazuje na skutečnost, jak je vysokomýtské centrum podzemními chodbami protkané. Téměř každý dům tam má své rozsáhlé někdy hodně klikaté chodby sklepení se zazděnými průchody a to i do nižších pater. Je možné, že je pod současnými chodbami ještě jedno patro. Možná právě to, které propojovalo všechny městské sklepy, tedy jakýsi skutečný podzemní labyrint. 

Podzemí pod budovou staré radnice a soudu vede hluboko

Jestli jsou ale pod Vysokým Mýtem takové tajné chodby, se dnes, bohužel, už těžko dozvíme. Někdy v 60. letech minulého století, když začali tehdejší odborníci s průzkumem tamních podzemních chodeb, zjistili, že jsou na tom se statikou tak špatně, že podstatnou část z nich zasypali štěrkem a zalili betonem. Bylo to skutečně o statice nebo našli něco, o čem se nikdo nikdy neměl dozvědět? Třeba se to týkající další vysokomýtské pověsti o rozsáhlé podzemní pevnosti pro vojsko, které má město bránit, možná takové vysokomýtské „blanické rytíře“.

Z věže na věž i po hradbách

I když se může dnes zdát, že je věží ve Vysokém Mýtě dost, bylo jich tam ještě víc. Třeba jen kamenné hradby opevnění z druhé poloviny 13. století měly v minulosti věží, tedy bašt, 25! I dnes je ale možné pokochat se pohledem na město z výšky a očima středověkého obránce z hradeb. Vystoupat jde třeba na věž Pražské brány, které se dříve říkalo podle její polohy také Vraclavská nebo Hradecká. Je to skvělý důkaz toho, jak se nám dnes vzdálenosti zkracují.

Vodárenská věž je další, která se zachovala z původního opevnění do dnešních dnů

Je to vlastně dvojvěží a výborný obranný systém. Nejprve je nutné vystoupat po útlém pravotočivém schodišti na jednu věž a k té druhé, na kterou jiný vchod nevede, se dostat přes balkon. Všude tam bylo možné útočníka zastavit. Dnes už ale nepříteli, který chce dobýt město, čelit nemusí, tak je možné se bez potíží dostat až do druhé věže. Ta poskytne další krásný výhled. A také ona má své podzemní prostory. Nyní se do nich nedostaneme a v minulosti bychom se do nich dostat určitě nechtěli. Sloužily totiž jako městská šatlava, která neměla vchod, jen poklop, kterým se odsouzení dovnitř prostě házeli. 

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.