Ze stromu bleskově do sklenice. V zavřenině vydrží švestky i rok
Jak uchovat švestky a další ovoce bez mrazáku či sušičky? Máme pro vás tip. Zkuste zavřeninu. „Je to jednoduché. Ovoce přímo ze stromu dejte do šroubovací sklenice a okamžitě uzavřete. V zavřenině vydrží i rok,“ radí bylinkářka Radka Svatošová.
Zavřeniny skutečně fungují. Ovoce tam v dobrém stavu podle zkušeností Radky Svatošové vydrží klidně i rok. „Ovoce se tam ale musí zavřít okamžitě po utržení z větvičky, samozřejmě neumyté. Darované švestky už tam úspěšně nezavřete. Další podmínkou je, abyste se ovoce dotýkali minimálně a do sklenice ho nemačkali.
Plnit okamžitě a skladovat ve sklepě
Funguje to nejen u švestek, ale i u dalších drobných plodů. Mám vyzkoušené aronie i maliny,“ říká bylinkářka. Nejlepší je uchování zavřeniny v chladném sklepě, ale Radka Svatošová sklep nemá, proto je uchovává ve spíži u kuchyně při pokojové teplotě. I tak ovoce vydrží. Pokud má po čase lehce navinulou chuť, ničemu to nevadí.
Jak prospívají našemu zdraví jeřabiny, jak je uchovat na zimu? Poslechněte si v audiu pořadu.
Související
-
Sušené ovoce nebo pickles - zdravé způsoby konzervace, které známe díky našim předkům
Jak si naši předkové poradili s uchováváním potravin, když neznali ani mrazák, ani lednici? Jejich možnosti byly omezené. Jejich recepty se teď vrací do moderního života.
-
Která jeřabina je jedlá, a která ne? Napoví listy a hvězdička
Jeřabiny jsou symbolem prosluněného podzimu. Víte ale, že jsou také plné vitamínů? Podle bylinkářky Radky Svatošové jsou jedlé všechny druhy jeřabin.
-
Naložte švestky do sklenic, zalijte vodou a dejte do peřin. Máte zavařeno
Tato příprava byla známá a velmi hojně využívána ještě před objevením pasterizace. Recept pochází od paní Machkové z Vysočiny, kde se takto švestky upravují leckde dodnes.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
