Bulvár, Petr Nárožný a andulka
Tenhle příběh se stal před víc jak deseti lety, ale myslím, že se od té doby nic nezměnilo. Bulvární časopisy a bulvární deníky jsou pořád v trafikách v první řadě, stejně jako tam před víc jak deseti lety ležel i bulvární deník, který měl na první straně obrovský titulek: Petr Nárožný (74) Konec kariéry!
Většinou se jich tam ráno válí ještě hromada, ale dneska tam ležel poslední. Lidé mají rádi, když někdo úspěšný končí. Nezajímá je, že dostane výpověď zámečník. Ale známý a oblíbený herec, to je, panečku, pošušňáníčko k rannímu kafíčku nebo k pivečku při obědě, co?
Ten poslední bulvár jsem si vzala já a hned jsem to paní trafikantce musela vysvětlit, protože z mého nákupu málem omdlela.
„Teď s panem Nárožným zkouším, hraje hlavní roli, tak si přečtu, jak o něm píšou, že končí kariéru!“
Doma jsem si přečetla bláboly, které neměly hlavu ani patu, bláboly, kde nebylo ani slovo o připravované premiéře v Činoherním klubu, kde má Petr hlavní roli a premiéra je 25. března 2013. A nehraje jenom v této premiéře! V Činoherním klubu, který je Petrovým domovským divadlem, a určitě můžu říct i divadelním domovem, hraje i v několika dalších hrách.
Šla jsem na kolínské nádraží, jela jsem do Prahy a pak jsme v Činoherním klubu čekali, až Petr přijde na zkoušku. Přišel a jen mával rukou.
„Hlavně se mě, děti, neptejte, jestli končím! Od rána mi volají z časopisů, z televizí, z divadel, známí, kamarádi... Napsat dneska o herci, že končí, to je vražda!“
A víte, jak to vzniklo? Petr Nárožný tehdy hrál s Láďou Mrkvičkou v divadelní hře Vstupte!, v divadle U Hasičů, a tahle hra se dočkala už tří sté reprízy!
Redaktor jistého bulváru se na to Petra zeptal, ten řekl, že to hraje rád, že jsou s Láďou Mrkvičkou dobří parťáci, a že hraje i v jiných divadlech a že toho má hodně.
Nic víc neřekl! Výsledek byla jeho fotografie a titulek na celou první stranu:
Petr Nárožný (74) Konec kariéry!
A pod Petrovým jménem byla ještě čtyři nesmyslná slova: Naštval se kvůli penězům.
Ano! To v žádném bulváru chybět nesmí! Na to bulvární redaktoři nikdy nezapomenou! Ať mají čtenáři ještě větší vztek! Ať jsou celý den vzteklí, zlí a závistiví! Ať si říkají, tak ono je mu málo, co bere? Že se nestydí! Tak to mu tedy přeju, že mu utáhli kohout a že končí!
Víte, často mě napadá, proč bulvár netiskne laskavé, obyčejné příběhy, jako je ten, který vám teď povím. Kdysi dávno šel v televizi film. O dvou starých lidech, kterým na sídlišti uletěla andulka. Věděli, že je někde ve větvích stromů před jejich desetiposchoďovým domem, a určitě by se vrátila, ale neví, které okno je to její.
Ti dva staří lidé věřili, když se domluví se sousedy, a oni večer, v určenou hodinu všichni zhasnou, a bude svítit jenom jejich okno, ve kterém bude stát klec, a oni budou z pokoje volat její jméno, že andulka přiletí...
A teď si představte, že se ti dva staří lidé opravdu domluvili se sousedy a všichni z celého desetiposchoďového domu, přesně v deset hodin večer zhasli!
Ve tmě zůstalo svítit pouze jedno okno v pátém poschodí a do noci se ozvalo volání dvou starých lidí. A andulka se během několika minut opravdu vrátila domů!
Související
-
Irena Fuchsová: Jak jsem měla Ondřeje Vetchého v posteli
Užívala jsem si ho celou půl hodinu! A bylo to nádherné, řeknu vám! Jaké jiné než nádherné, by to asi mělo být, ne?!
-
Irena Fuchsová: Jak mě František dostal
Jednou ráno jsem nastoupila do výtahu se třemi muži. Jeli jsme na snídani. Chtěla jsem jim říct po ránu něco příjemného a zavedla jsem řeč na vůně.
-
Irena Fuchsová: Masakr v Činoherním klubu
Divadla se pomalu chystají zase hrát. Činoherní klub se v létě předvede také ve Valdštejnské zahradě, kde můžete například 24. července vidět představení Bůh masakru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka