Chov hadů je jednodušší, než péče o akvarijní rybky

A pokud si hezky vybavíte terárium, plní i svou estetickou funkci. Pokud si ale hada pořídíte, počítejte, že s vámi bude sdílet domácnost i 15 let. Není to tedy módní záležitost na půl roku.

Hadi nejsou slizcí

Naopak. Na omak je jejich kůže velmi příjemná a suchá. Ovšem hladit si můžete jen některé druhy. Nezapomeňte, že had není kočka ani pes a přítulnost od nich tedy nečekejte. Nedají se ani nijak vycvičit nebo ochočit. Pokud ale dojde k pokousání, je to vždy chyba chovatele, který není dostatečně ostražitý. Takové kousnutí od nejedovaté korálovky je podle Tomáše Mazucha skoro bezbolestné. Řekl nám v Radioporadně: „Je to jako když si po prstu přejedete zubním kartáčkem. Je důležité nejedovatého hada čas od času vyndat z terária a vzít si ho do ruky. Časem si zvykne, přestane se bát a tím pádem se ani nebude bránit kousáním. “

Často se ale zaměňuje nedovatá korálovka – vhodná pro chov - a prudce jedovatý korálovec. S tím si není radno začínat.

Jakého hada si pořídit pro začátek

• Korálovka – dorůstá velikosti od 80ti cm do jednoho a půl metru a je velmi pohledná

• Užovka červená – hezky zbarvený a klidný had s mnoha poddruhy

• Krajta královská – dorůstá asi metr a půl velikosti

Krmení hadů

Stačí jedna až dvě myši za týden pro mladé hady. Dospělým postačí krmení jednou za 14 dní. Krmit hada každý den rozhodně není žádoucí. To by mu naopak mohlo velmi ublížit, není to jeho přirozenost.

Užovka červená (Elaphe guttata) je vhodným druhem pro začínající chovatele|foto: Jiří Bálek

Obydlí pro hada

Had žije v teráriu, kde se potřebuje i schovat, takže se cítí lépe v menším prostoru. Pro korálovky se hodí terárium asi 80 cm dlouhé, 40 -50 cm hluboké a 40-50 cm vysoké.

• důležitá je podestýlka (substrát)

• nějaký úkryt z kamenů, větví

• miska na vodu

• zdroj tepla – postačí obyčejná žárovka, která dělá teplo, není potřeba nic speciálního

Co dělat, když had uteče?

Pokud vám had unikne z terária, těžko se hledá. Jeho přirozeností je totiž okamžitě zalézt někam, kde ho nikdo nenajde. Je třeba pátrat pod kobercem, v krabicích, pod pohovkou… Nejlépe je podle Tomáše Mazucha počkat do večera a poté chodit po bytě s lampou. Pak je větší šance hada přistihnout, jak přelézá z úkrytu do úkrytu.