Hamzova léčebna v Luži rozšířila muzeum. Nabízí pohled do historie zdravotní péče

Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé letos slaví 120 let od svého založení. Muzeum zdravotnictví přibližuje jednotlivé etapy historie tohoto předního českého zařízení. Zároveň ale dokumentuje, jak se proměňoval způsob zdravotní péče o děti s tuberkulózou a později také s problémy pohybového aparátu.

8 fotografií

Muzeum sídlí v budově s označením L, která byla postavená v roce 1905 a patří tak vůbec k nejstarším objektům v Hamzově léčebně. Stejně jako sousední vila, kde je umístěná druhá část expozice.V muzeu si můžete prohlédnout celou řadu autentických zdravotních pomůcek, přístrojů a zařízení, které lékaři využívali, a to jak v období první republiky nebo v následujících desetiletích. 

Expozici doplňují historické fotografie. Zachycují nejen proměny areálu Hamzovy léčebny, ale nabízejí také pohled do jednotlivých ordinací, ložnic a dokonce i operačních sálů. Součástí výstavy jsou také pomůcky, které sloužily při ergoterapii dětí nebo jako názorné vyučovací ukázky v ústavní škole.

Pohled do expozice Muzea zdravotnictví|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Muzeum zdravotnictví bylo založeno v roce 2017. „V léčebně jsme nashromáždili celou řadu historických exponátů, které jsme uspořádali do expozice, vzniklo tak Centrum historie,“ vysvětluje zakladatelka muzea Jana Zavřelová. „Později jsme se rozhodli expozici prezentovat jako zdravotnické muzeum, protože historické lékařské pomůcky, nástroje, zařízení i další dokumenty vyprávějí o minulosti a způsobu zdravotnické péče jako takové.“

Důsledná péče pro nejchudší děti

Doktor František Hamza měl už od dob studií jasný životní cíl. Vybudovat sanatorium, které by pomáhalo dětem s tuberkulózou. Tuberkulóza byla na počátku minulého století velkým problémem a úmrtnost byla vysoká, ještě v roce 1934 byla tuberkulóza ve statistikách hlavní příčinou smrti.  Luži si kvůli jejímu klimatu profesor Hamza vyhlédl už jako nastupující obvodní lékař.  Ve vile pod poutním kostelem na Chlumku založil v roce 1901 sanatorium, které postupně rozšiřoval. Jeho ředitelem zůstal do roku 1919.

František Hamza postupně budoval pavilony na pláni pod zříceninou hradu Košumberk. Každá z budov měla terasu. „Slunce hrálo jednu z hlavních rolí v léčebných metodách. Děti se slunily a také chodily v tmavých šatech, aby se do nich opíralo slunce. Hrály si na velkém pískovišti, kde na ně příznivě působila vysoká teplota ohřátého písku,“ vysvětluje ředitel Hamzovy odborné léčebny v Luži Václav Volejník.

Pacienti Hamzovy léčebny navštěvovaly řemeslné dílny a podíleli se na chodu sanatoria|foto:Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé

Děti s tuberkulózou kdysi často vyrůstaly v chudém prostředí dělnických kolonií, chyběla jim pestrá strava. Tu se jim sanatorium snažilo nabídnout, stejně jako pohyb na čerstvém vzduchu. Děti se podílely také na chodu léčebny, zahradnických pracích. Důležitou roli hrálo také vzdělávání a řemeslo. Děti měly možnost pracovat v knihvazačské dílně, truhlárně nebo vyráběly košíky.

V Luži vznikla i první ústavní škola v Evropě. „Výuka probíhala převážně venku, v březových, smrkových a modřínových hájcích. Profesor Hamza dbal také na to, aby děti sportovaly. Byl to geniální člověk,“ dodává ředitel Hamzovy odborné léčebny Václav Volejník.