Horní a Dolní Čermnou rozdělila hráz rybníka i víra jejich obyvatel
Ještě před sto lety byla Čermná jedinou vesnicí. Na Horní a Dolní se rozdělila kvůli délce a zčásti i kvůli víře. Natrvalo Čermnou rozdělila sudetská hranice na podzim 1938, která vedla středem vesnice po hrázi rybníka.
Čermná byla před válkou českou obcí s minimálním počtem německých obyvatel. Přesto se po záboru Sudet její horní část ocitla na německém území.
V Horní Čermné žili a stále žijí stoupenci evangelické víry. V obci stojí evangelický kostel s farou a dva hřbitovy, jeden evangelický a jeden českobratrský. Že to evangelíci neměli lehké ani po vyhlášení tolerančních patentů dokazují události, které provázely právě založení hřbitova. Prvního pohřbeného evangelíka totiž místní katoličtí horlivci v noci vykopali a jeho opětovnému uložení do země musely asistovat úřady.
Toleranční patent z roku 1781 zajišťoval evangelíkům svobodu v jejich víře, aby si ale mohli postavit kostel a mít svého faráře musela čítat komunita buď 100 rodin, nebo 500 duší. Takových čísel evangelíci v Čermné nedosahovali a tak se museli spojit s německou komunitou v Čenkovicích. Ani tak jich nebyl dostatek, navíc museli čelit velké nevoli svých katolických sousedů. Nakonec se vypravili až do Vídně a vyžádali si osobní audienci u samotného císaře Josefa II. Ten je přijal a poté, co mu slíbili, že budou sami vydržovat svého duchovního, dal svolení k vzniku evangelického sboru helvetského vyznání.
Kopjafa stojí u kostela
Po toleranci evangelické víry chyběli v českých zemích faráři. Vypomoci přicházeli duchovní z Maďarska (z Uher), o kazatele žádala uherskou církev sama rakouská vláda. Problémem byla jazyková bariéra těchto farářů. Na místě a za pochodu se museli učit česky. Což přinášelo mnohdy veselé situace, o kterých se dodnes v Čermné vypráví. Třeba o tom, jak při pohřbu farář lovil česká slovíčka a nad rakví vážně pronesl větu: "Ukládáme tuto mršinku do země." Dozajista tenkrát rozesmál nejednoho truchlícího.
Vzpomínka na první čtyři maďarské faráře je uchována ve spodní části dřevěné kopjafy, kde jsou vyryta jejich jména. Uprostřed asi třímetrového sloupu je pak nápis "Přijď a pomoz nám." Pomník vytvořil maďarský umělec Géza Nagy, který pochází z protestantské komunity na slovensko-maďarské hranici.
Sirotčinec v Čermné
Na českobratrském hřbitově v Horní Čermné je pochován i Wilhelm Hartwig. Původně byl do kraje vyslán jako misionář Jednoty bratrské, který měl získávat nové ovečky. Ale po příchodu do Čermné, kde získal učitelské místo, založil sirotčinec. Byla to jeho osobní aktivita, od které se Jednota bratrská zprvu distancovala. Když ale viděla, jak prospěšný a úspěšný projekt to je, začala zakládat podobné sirotčince i v dalších místech, a to jak pro chlapce, tak pro dívky. Dětský domov v Čermné fungoval s válečnými přestávkami až do léta 2020, tedy více než 150 let.
Bratři z Rixdorfu
Ještě před uznáním helvétské víry byli její stoupenci pronásledováni a proto často opouštěli své domovy i svou vlast a odcházeli do svobodných krajů. Také Čermná zažila na počátku 18. století několik uprchlických vln. Během jednoho takového exodu odešlo z vesnice najednou 70 rodin. Mířili do Rixdorfu, kde založili českou vesnici.
Dnes už je součástí Berlína, zachovaly se české názvy ulic a historii toho místa připomíná i malé muzeum.
Po stopách exulantů z Čermné do Rixdorfu se vydalo několik nadšenců z Horní Čermné. 400 kilometrů si rozdělili na dvě etapy. Stejně jako jejich předci před třemi sty lety skončili první etapu v Gerlachsheimu. Tenkrát se tam uprchlíci skoro na rok usadili, jejich pobyt připomíná kostel, který nevyužívaný v Gerlachsheimu dodnes stojí.
Související
-
Makov má starý kostel a mladé kapličky
Makovský kostel svatého Víta byl původně románskou stavbou postavenou v jedenáctém století. Oproti tomu kapličky vyrostly teprve před pár lety.
-
Projděte se lipovou alejí v Hrušové
Náves v Hrušové zdobí lipová alej, malebné statky stavěné z opuky a kaple Nejsvětější Trojice.
-
Mravín patří mezi nejkrásnější vesnice Pardubického kraje
Mravín a Štěnec jsou vesnice, které leží ve svahu terénního zlomu táhnoucího se od Luže k Vraclavi. Je odtud krásný výhled, to ale není jediná přednost tohoto kraje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
