Houbaři si neví rady s některými nálezy. Které houby se teď nejvíc řeší v poradnách?
Houbaři přinášejí do poraden nejčastěji ryzce hnědé, pestřece, ale také bedlu zardělou nebo pošvatku plavou. Ale pozor! Všechny tyto houby jsou mírně jedovaté.
S mykoložkou Terezou Tejklovou jsme zmapovali houby, které se teď nejčastěji řeší v mykologických poradnách.
Ryzec hnědý
Ryzce hnědé se v posledních týdnech v českých lesích vyskytují velmi hojně. Jsou mírně jedovaté, ale houbaře mohou nalákat na svou vůni, která je velmi příjemná. Voní jako polévkové houbové koření.
„Tu vůni hub můžete cítit ještě dřív, než je spatříte. Je to letos velmi hojná houba. Lidé ji také hodně nosí do poraden na určení,“ říká Tereza Tejklová.
Pestřec
Pestřců roste celá řada, v lese nejčastěji pestřec obecný. Jsou to velké světlé a šupinaté koule, které potom praskají a práší z nich tmavý prášek.
„Pestřec je velmi aromatická houba. Ve velmi malém množství se může použít jako koření. Ale skutečně pomálu, jen na špičku nože, protože je jedovatá. Z pestřců tedy rozhodně polévku nedělejte,“ varuje Tereza Tejklová.
Bedla zardělá
Žampiony neboli pečárky také najdeme velmi často. Lidově jim říkáme podešťovky. Objevují se velmi rychle do třech dnů po dešti. A společně s nimi teď vyrůstá žampionům podobná houba, která se jmenuje bedla zardělá. V atlase ji můžete najít jako jedlou, ale dnes už se ke konzumaci nedoporučuje!
„Je velmi podobná žampionům, ale na rozdíl od žampionů má bílé lupeny. Zardělá je proto, že až ve stáří mohou lupeny lehce růžovět. Vyskytuje se totiž ve stále větším množství, a například na jižní Moravě se po ní objevují alergické reakce,“ varuje mykoložka.
Pošvatka plavá
Další houbou, která se letos vyskytuje hojně v českých lesích je pošvatka. Mimochodem je to také druh hmyzu. Ale pokud uvidíte v lese houbu, která má oranžový klobouk, který vyrůstá z pochvy a nemá prsten, tak je to právě pošvatka plavá.
Klobouk je při okrajích rýhovaný. Je to dokonce jedlá houba, ale velmi křehká. „Rozhodně doporučuji její tepelnou úpravu, protože všechny pošvatky – tedy bezprstenné muchomůrky - jsou za syrova mírně jedovaté,“ uzavírá mykoložka Tejklová.
Související
-
Lidé už nechodí jen pro hříbky, zkouší holubinky nebo muchomůrky
Před lety opeňka bodovala v houbařských anketách, pak z kuchařek skoro zmizela. A nedávno si lidé kupovali hlívu v obchodech, místo aby se ji pokusili najít na stromě.
-
Lesy ČR bojují se suchem. Do potůčků a tůní napumpují miliardu
Lesy České republiky plánují dát přes miliardu korun na boj se suchem. Při akci Vracíme vodu lesu chtějí na více než 300 místech lépe zadržet vodu v krajině.
-
Jídla z hub se ohřívat můžou. Mléko na otravu vůbec nepomáhá,...
Říká se, že Petr a Pavel chodí s nůší a kořínky a houby suší. Co je pravdy na tomhle tvrzení a jaké další mýty o houbách jsou v Česku zažité, o tom budu mluvit s my...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
