Jak jsem se seznámila s pásákem

Řeknu vám moji milí popravdě, že jsem pásákovi naletěla. Nenapadlo mě, že v mém věku bude mít o mě zájem. Ale měl to dobře promyšlené. Jeho nájezdy jsem si pokaždé dokázala něčím vysvětlit, takže jsem mu vlezla do pařátů, ani nevím jak.

Když mě koncem června, týden po mamografu, začala bolet celá pravá ruka, vysvětlila jsem si to tím, že jsem na mamografu musela dát ruku vodorovně na podložku a tělo otočit tak, aby se mohlo prso co nejlépe zrentgenovat. A protože jsem po dětské obrně, mám to v těle trochu citlivější, a ruka mě prostě bolí, uklidňovala jsem se, i když bolest ruky byla někdy taková, že jsem nemohla spát.

Je pravda, že jsem si říkala, proč mě bolí jenom pravá ruka, když levá musela na mamografu podstoupit to samé, ale opět jsem si to vysvětlila dětskou obrnou, o které vím možná víc než doktoři, které dětská obrna už dávno nezajímá, protože je to nemoc, která u nás fakticky neexistuje a my, co ji máme, dožíváme.

Po týdnu, kdy pravá ruka bolela někdy více, někdy méně, jsem měla často pocit, že mi po ní leze brouček. Ale nikdy mi po ní nic nelezlo! To „něco“ mě šimralo pod kůží!

Řeknu vám, bylo to zvláštní...

Pak jsme jeli na chalupu a já jednou sedím večer u počítače, podívám se na pravou ruku, ve které mě uvnitř zase něco šimralo a vidím na ní červený flek. Asi mě štípla nějaká potvora, pomyslela jsem si a za chvíli jsem šla spát.

Ráno jsem měla na ruce osm velkých červených fleků odshora až ke dlani. Ruka sice byla celá poflekovaná, ale už nebolela a také mě v ní nic nešimralo! A největší radost jsem měla, když jsem si uvědomila, že jsem konečně spala v klidu celou noc!

Ukázala jsem ruku panu Fuchsovi a společně jsme přemýšleli, od čeho to mám. Bodláky nebo kopřivy, napadlo nás, protože s obojím jsem byla den před tím v kontaktu. A tak jsem byla opět v klidu. Však ono to zmizí.

Druhý den přijela na návštěvu kamarádka a poradila mi, ať si ruku namydlím, opláchnu, znovu namydlím a zase opláchnu a pak ještě jednou, abych to svinstvo vymyla – tak jsem ji poslechla, ale druhý den byly fleky na ruce o hodně horší.

Tak mi ruku pan Fuchs vyfotil, já ji poslala mailem své paní doktorce, popsala jsem jí to, co jsem vám teď řekla, ona mi za chvíli zavolala, a řekla, že je na sto procent přesvědčená, že je to pásový opar, na který nesmí přijít mýdlo a voda, a který se v pásech může vytvořit po celém těle. Na ruce, na noze, na břichu, na krku, ve vlasech a dokonce i přes oko! Poslala mi e-recepty a já se začala konečně léčit...

Samozřejmě, všichni víme, že čím dřív se na nějaký zdravotní problém přijde, tím lépe. Bohužel, já se nechala pásákem doslova oblbnout a několik dnů jsem prošvihla.

Nevím, jak jste na tom vy, moji milí, ale já byla celý svůj dvaasedmdesátiletý život přesvědčená, že se pásový opar objeví pouze v pase, proto se mu říká pásový. Ale byla jsem vedle, jak ta jedle. Tenhle bolestivý a nepříjemný lotr se na těle objevuje v pásech a objeví se kdekoli a kdykoli! Pásový opar je totiž zánět nervu, což jsem také nevěděla.

A tak jsem si řekla, že vám o něm dneska povím, abyste o něm alespoň něco věděli a nenechali se oblbnout tak, jako letos v létě pásák oblbnul mě.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.