Jak si u Vysokého Mýta žije jak?

Jak se jmenuje se Bedřich a určitě ho za pár týdnů budou návštěvníci zahrady obdivovat. Zatím je to ještě tak trochu nemotorné, ale už dost chlupaté tele. Původní domovinou jaků jsou totiž horské oblasti Asie. Jakové byli domestikování v Tibetu v prvním tisíciletí před Kristem a dodnes tam slouží jako všestranné a důležité hospodářské zvíře. Jaci přepravují náklady, orají pole a lidé využívají jejich vlnu.

Chovatel Luděk Hojný v jednom z výběhů Zahrady Harta|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Vysokomýtský jak Bedřich ale nepochází z dalekých hor, je z domácího českého chovu. „Často se nám stane, že u nás ve výběhu skončí zvíře, které už dále jeho majitelé nechtějí nebo zkrátka nemohou chovat. Někdy jim s nadsázkou říkáme tzv. rozvodová zvířata. A Bedřicha nikdo do střídavé péče nechtěl,“ směje se chovatel Luděk Hojný. „Každopádně, vypadá to, že je Bedřich u nás spokojený a ve výběhu s lamou nebo kozami se rozhodně nenudí.“

Až jeden metr dlouhé rohy

Jaky domácí v Česku můžete vidět jen na několika místech. Chová je brněnská a plzeňská ZOO, dále Zoopark Chomutov a Zoopark Vyškov. Jakové jsou také součástí několika soukromých domácích chovů. Zajímavostí je, že na rozdíl od domácího skotu jakové nebučí, ale spíše jen brumlají. Oproti svému divokému předkovi jsou jaci domácí menší, i tak ale hmotnost býka dosahuje půl tuny, kráva je přibližně poloviční. Jakům domácím mohou narůst rohy dlouhé až jeden metr. 

Součástí Hartecké naučné stezky je nově vybudovaný biotop pro obojživelníky a plazy.|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Jak už je na první pohled jasné, jaci jsou přizpůsobeni životu ve vysokých horách, běžně se pohybují až do nadmořských výšek 5500 metrů. V horském terénu tato zvířata přenesou až 150 kg zátěže, jaky tedy často využívají i horští vůdci. Jačím trusem horalé po tisíce let zateplovali svoje domy, využívali jačí mléko, maso a dodnes obchodují s jačí vlnou, která v mnohých ohledech prý předčí i vlnu ovčí.

Zahrada Na Hartech se nachází na okraji Vysokého Mýta, v místní části Voštice a leží těsně u silnice 1/35. Na plochu je to největší exotická zahrada v našem kraji, její stezky vás ale dovedou i k výběhům domácích hospodářských zvířat. Mezi největší lákadla zahrady určitě patří lamy, dikobrazi, surikaty, rozrůstá se tu i rodina zebu afrických.

Chovatel Luděk Hojný krmí želvího samce|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Mezi nedávné přírůstky patří také velbloud dvouhrbý. Ve voliérách přibývají i exotičtí papoušci. Zahrada se ale specializuje hlavně na chov želv. Ve skleníku, ale i venkovních výbězích se pohybuje celá řada druhů, včetně těch největších želv na světě. Z části Zahrady Harta nově vznikl přírodní biotop, který bude patřit obojživelníkům a plazům.