Jsem jen obyčejný muž

„Nevěř tomu, že jsem výjimečný, že krásným dámám jsem nebezpečný, vždyť já za chvilku s tebou jsem ti vděčný, jsem jen obyčejný muž...“ Začátkem letošních prázdnin, v pátek 4. července, nám kolem poledne přestala jít na chalupě elektrika.

Podívala jsem se, jestli náhodou nespadly jističe, ale všechny byly na svém místě, tak jsem zavolala nejbližšímu sousedovi, jestli svítí. Nevěděl, musel se jít podívat, když mi za chvíli řekl, že také nesvítí, zavolala jsem dceři do Prahy, aby mi na internetu zjistila, jestli není v okrese Jičín nějaká výluka, protože patřím k trilobitům, kteří záměrně nemají v mobilu internet. 

Dcera se rozesmála.

„Mami, nám taky nejde! Praha je bez proudu. Metro nejezdí, tramvaje stojí, jak budu vědět víc, zavolám ti!“

A já se teď na něco zeptám našich „obyčejných mužů“!

Nevolala vám 4. července vaše manželka, přítelkyně, kamarádka, maminka, babička, sousedka, že nejde elektrika a jestli nevypadly pojistky?

Z důvěryhodných zdrojů vím, že vám volaly. Ne všechny, ale volalo jich fakt hodně. A ještě se vás na něco zeptám, ano? Kdyby to byly pojistky, že by všechny tyto ženy počkaly, až byste vy, naši „obyčejní muži“, přišli domů? Protože my ženy přece nemusíme vědět, kde pojistky jsou, mám pravdu?

Takové jsme prostě my, současné ženy. Tváříme se, že všechno zvládneme a pak přestane jít elektrika a my jsme... ve tmě.

Moji milí posluchači a moje milé posluchačky, věříte, že slyším až sem, do pardubického rozhlasového studia, jak se mě zvědavě všichni ptáte, a kdepak jste měla pana Fuchse, paní Fuchsová?

Chcete to opravdu vědět? Tak já vám to povím! Celou dobu sekal trávu. Přece ho nebudu kvůli takové prkotině rušit?! Stejně by mi řekl, zavolej sousedovi, jestli svítí.

Mimochodem, to, co jsem vám teď vypravovala, jsem napsala i na svůj blog a druhý den jsem se šla podívat, co mi kamarádi napsali do diskuse.

Milan mě typicky mužsky poučil.

„Proto je nejlepší mít kombinovaný sporák na elektřinu i plyn, pokud to jde. Obojí nikdy najednou nevypnou, u nás dokonce ani při povodních, kdy elektřina byla vypnuta celý týden, šel plyn pořád! Takže jsme mohli vesele spotřebovávat rozmrazené zásoby z mražáku.“

Můj kamarád Vladimír Rogl se mnou moc solidární nebyl, protože si brněnsky zavýskl!

„Zaplať Pánbůh, že jsme v Brně tyhle starosti neměli!“

„Pojistky se už dávno nepoužívají, jen jističe,“ sdělila mi lakonicky Iveta, ale  Karel ji okamžitě poučil.

„Používají, Ivetko, používají, nicméně ne u bytových instalací.“

A na úplném konci této diskuse si krásně zavzpomínal Ján Prečuch.

„Ale stejnak se lidově řeknou pojistky, jako se po válce zrušil konzum a stejnak se chodilo do konzumu!“