Koleje do Radimi nevedou. Muzeum dráhy tam ale mají
Před 120 lety mělo stát v Radimi velké nádraží. Vlaky by se z něj rozjížděly dokonce do šesti směrů. Soukromé muzeum dráhy vám představí nejen tyto unikátní plány.
Železniční muzeum v Radimi u Luže založil Eduard Kapitola. Dráze zasvětil celý svůj život. „Železnice mě fascinovala odmalička. Tatínek byl řidičem Uhelných skladů a do stanice Uhersko jezdil vykládat vagóny. A nádraží, pro malýho kluka, to bylo něco! V dopravní kanceláři všechno vrčelo, cinkalo, říkal jsem si, tohle bych chtěl jednou v životě dělat. U dráhy jsem byl potom 43 let,“ vypráví Eduard Kapitola.
Železničář tělem i duší sloužil na 26 stanicích, a to na různých pozicích. Eduard Kapitola dělal výpravčího, výhybkáře, přednostu stanice i dopravního kontrolora. „Zažil jsem spoustu rekonstrukcí, asanací, přestaveb. Bylo mi líto starého zařízení, které se demontovalo a z okna házelo někam na beton nebo se dokonce zakopávalo. Spoustu věcí se mi podařilo zachránit. Tak vlastně vznikala moje sbírka, chtěl jsem tyto památky zachovat pro další generace, “ vysvětluje zakladatel muzea.
Osobní pokladna i byt pana výpravčího
Soukromé muzeum dráhy je za běžných okolností otevřené od dubna do října, a to po telefonické domluvě. Nachází se v centru Radimi, přímo v rodném domě Eduarda Kapitoly. Když se v přízemí objektu uvolnila prodejna potravin, bývalý železničář tam svoji rozsáhlou sbírku nastěhoval. Expozice je velmi pestrá a také interaktivní, spoustu věcí si tam návštěvníci mohou sami vyzkoušet. Eduard Kapitola ví o drážních zařízeních všechno a návštěvníkům o nich poutavě vypráví, především s humorem.
V hlavní expozici uvidíte zařízení a drážní přístroje, které se na dráze používaly už v druhé polovině 19. století. Nejstarší exponát představuje mezní kámen dráhy, která vedla z Německého Brodu do Rosic nad Labem, je z roku 1871. Eduard Kapitola se může pochlubit také velkou sbírkou historických kompostérů. Tak se, podle francouzského vzoru, říkalo označovačům kartonových jízdenek.
Kartonové jízdenky se ukládaly v ternionu, uzamykatelné plechové skříňce. Ta je také součástí osobní pokladny, kterou Eduard Kapitola v muzeu vybudoval. „Okénko pochází ze stanice Medlešice, kde se pokladna likvidovala, ternion zase z Cerekvice“, dodává Eduard Kapitola. V expozici samozřejmě nechybí, na dráze kdysi nezbytný, telegraf. Na našich železnicích se používal od roku 1866 do roku 1966.
Sousední části expozice, která se nachází v prostorách bývalých chlévů, Eduard Kapitola říká Byt pana přednosty. Vystavuje tu historické předměty, jako jsou stará rádia a dobové vybavení. Součástí výstavy je i šestimetrová mapa traťového úseku mezi Českou Třebovou a Pardubicemi z roku 1883.
V Soukromém muzeu dráhy v Radimi najdete celou řadu starých telefonních přístrojů a signalizačních zařízení, svítilen nebo velkých návěstidel. Velmi zajímavé jsou samozřejmě historické dokumenty, které vyprávějí o stavbách železnic, nerealizovaných projektech, ale také o běžném životě lidí okolo dráhy.
Související
-
Největší železniční stanicí projede přes 400 vlaků
Ne za týden, ale za 24 hodin! Česká Třebová je největší železniční stanicí nejen v našem kraji, ale svoji plochou i v celém Česku, je dlouhá deset kilometrů. Tento ...
-
Nejoriginálnější nádraží najdete v Ústí nad Orlicí
Výpravní budova Ústí nad Orlicí město funguje přes 170 let. Je jednou z mála staveb, které si zachovaly původní vzhled ještě z doby, kdy vznikala trať Praha - Olomouc.
-
Perner byl hi-tech inženýr své doby. Rychlý, moderní a prozíravý
Jan Perner byl slavným průkopníkem naší železniční dopravy. Pardubice se díky němu staly moderním městem, dosud se na jejich území nachází funkční Pernerova stavba.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.