Nejoriginálnější nádraží najdete v Ústí nad Orlicí

Naše páteřní železniční trať začala vznikat v době Rakouského císařství, mezi roky 1843 a 1845. Existuje na ní jen velmi málo staveb, které během dvou staletí nijak zásadně nezměnily svůj vzhled. Jsou v podstatě jen tři a není bez zajímavosti, že se všechny nacházejí v okrese Ústí nad Orlicí. Jedna stojí v Třebovicích, další v Zámrsku a tou třetí, nejpůvodnější ze všech, je výpravní budova železniční stanice Ústí nad Orlicí město.

Staré versus Nové nádraží

Orlickoústecká výpravní budova, která se nachází v centru města a je známá jako Staré nádraží, byla hlavní železniční stanicí od roku 1845 do roku 1874. Tehdy pak došlo k zahájení provozu na trati do Kyšperka, dnešního Letohradu a dominantní úlohu přebrala další nádražní budova na okraji v Ústí nad Orlicí, tzv. Nové nádraží. Význam železniční stanice v centru začal upadat. Snad právě proto si Staré nádraží zachovalo svoji původní podobu. A velkým štěstím bylo také to, že nedošlo k plánované demolici. Naopak, nádražní budova prošla v roce 1995 kompletní rekonstrukcí.

Staré orlickoústecké nádraží před rokem 1939|foto: Městské muzeum Ústí nad Orlicí

Výpravní budova tzv. Starého nádraží stojí v jihovýchodní části města, v těsné blízkosti železniční tratě. Architekt Antonín Jűngling ji vyprojektoval v empírovém slohu. „Je to skutečně významná technická památka, z mého pohledu dokonce jedna z nejvýznamnějších v celé oblasti,“ vysvětluje ředitel Městského muzea Ústí nad Orlicí Radim Urbánek. „Vybudování trati z Prahy do Olomouce, to byl velký technický pokrok, obrovský skok dopředu. Nejen, že se po železnici začali přepravovat lidé, ale také suroviny a výrobky. Takže kam přišla železnice, tam docházelo k rozkvětu celého města.“

„Bylo tady ale více kolejí než dnes,“ pokračuje Radim Urbánek. „Nádraží bylo poměrně rozlehlé. Jeho celková délka po úplném dokončení stavby dosahovala 600 sáhů, což je asi 1100 metrů. Nestála tady jen jedna výpravní budova, ale i dva další objekty. Na jižní straně nádraží se nacházela dlouhá budova skladiště a směrem k České Třebové pak byla ještě výtopna.“

Výpravní budova železniční stanice Ústí nad Orlicí město se do dnešních dnů zachovala téměř ve své originální podobě, včetně původního půdorysu. Z architektonického hlediska je určitě zajímavá střední část stavby, který vystupuje jako věž o úroveň jednoho podlaží. Tato věž původně sloužila jako vodní nádrž pro parní lokomotivy.

Největší model železnice je opět v provozu, ale jen na pár dní

• Upravit
• Smazat

Jen jednou za dva roky chrudimští modeláři sestavují společný model železnice. Je největší ve východních Čechách a k vidění bude jen několik dní.

Cestující do výpravní budovy původně vstupovali středovým, hlavním vchodem. V přízemí se nacházela pokladna, vzhůru po schodech se pak dostali k nástupišti. Dnes k němu vede boční schodiště, které doplňuje prosklený výtah. Čekárna si zachovala také svůj historický ráz. „Čekárna je ovšem mladší než vlastní objekt nádraží. Jedná se o dřevěnou přístavbu z období secese, s prosklenými plochami. Empírovou budovu nádraží ale architektonicky nijak neznehodnocuje, vlastně spíše vkusně doplňuje,“ uzavírá Radim Urbánek.