Perner byl hi-tech inženýr své doby. Rychlý, moderní a prozíravý

12. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Socha Jana Pernera před pardubickým nádražím

Jan Perner byl slavným průkopníkem naší železniční dopravy. Pardubice se díky němu staly moderním městem, dosud se na jejich území nachází historická a zároveň funkční Pernerova stavba.

V září si připomínáme 205 let narození a současně také 175 let od předčasného úmrtí Jana Pernera. Narodil se 7. září 1815 v Bratčicích u Čáslavi, v rodině mlynáře. Dítě to bylo neduživé, a tak ho rodiče nechali pro jistotu ještě týž den pokřtít. Kdyby mu snad osud nepřál.

Malý Jan nebyl ve škole zprvu žádný génius, ale Pražskou Polytechniku vystudoval už s vyznamenáním. Rodiče jeho plánům moc nakloněni nebyli. První syn Pernerových se měl stát mlynářem. Jenže, klukovské sny ani pokrok nezastavíš. Bylo nad slunce jasné, že úřednická práce kdesi na Jičínsku mladého Jana neudrží. Železné silnice, to byla výzva!

Podoba prvního nádraží v Pardubicích

Když se díky svému učiteli Gerstnerovi Jan Perner dozvěděl o náboru techniků na stavbu železnice v Rusku, dlouho neváhal. Cestou si ještě stačil zajet do Anglie a potřást rukou se samotným Georgem Stephensonem. Ruská mise ale netrvala příliš dlouho, snad i kvůli poněkud ráznější Pernerově povaze. Stejně dobře věděl, že se doma připravuje „Ferdinandka.“ Tedy Severní dráha císaře Ferdinanda, první řádná parní železnice v habsburské monarchii.  

Vedla z Vídně až do Polska. Mladý inženýr se při stavbě úseku mezi Břeclaví a Brnem osvědčil a stejně tak i při projektování trasy do Osvětimi. A tak se v roce 1842 Jan Perner stal vrchním inženýrem c.k. rakouských státních drah. To už měl ale plán, jak Prahu spojit s Vídní.

Na rozdíl od konkurenčních návrhů byla Pernerova varianta Severní státní dráhy nejdelší. Ale cesta Polabím se zdála být výhodná. Jan Perner jí natolik věřil, že zaúkoloval svoji rodinu, aby skoupila některé pozemky nebo dřevo. Tuto trasu z Olomouce do Prahy přes Pardubice císař nakonec schválil.

Jana Pernera čekala výstavba téměř 250 kilometrů železnice, tří tunelů a 26 nádraží. Měl k dispozici 20 000 dělníků, kteří ale v podstatě měli jen krumpáče a lopaty. Jan Perner vše stihl za necelé tři roky, k tomu navíc ještě v předstihu projektoval úsek dráhy z Prahy do Drážďan nebo lokaci pražského nádraží.

Slavnostní jízda i osudný tunel

20. srpna 1845 Jan Perner nastoupil v Olomouci na lokomotivu "Böhmen" a užíval si slavnostní jízdu na své trati 010. Vlak provázely dělové salvy a hlavně davy nadšených lidí všude po cestě. Praha byla na nohou. Vždyť na nové nádraží, dnešní Masarykovo, přijel první vlak.

S hlavou plnou plánů o pár dní později Jan Perner ještě kontroloval novou trať. Cestou z Moravy projel choceňským tunelem a ze stupátka vagonu se ohlédl na jeho portál. Hlavou narazil do sloupku. Osudně. Ještě stačil dojet do Pardubic k rodičům, ale druhý den, 10 září 1845 třicetiletý Jan Perner svému zranění podlehl. Na jeho pohřeb z Prahy vyjel zvláštní vlak.

Tunel v Chocni, Olomoucký portál

Jan Perner byl jeden hlavních průkopníků naší železniční dopravy. Dával směr kolejím, ale současně i dějinám. Města, která protnula jeho dráha, se začala díky dopravním možnostem velmi rychle rozvíjet. I když projíždíme moderním koridorem, míjíme historické památky jeho doby. Například železniční výpravní budova v Ústí nad Orlicí – město si zachovala jako jediná na trase svoji původní podobu a k dosud zachovaným Pernerovým stavbám patří i funkční železniční most přes Chrudimku v Pardubicích.

autor: BRA
Spustit audio

Související