Líbání pod rozkvetlým stromem

Moje facebooková přítelkyně Sabina Dagmar Vítovcová z Plzně mi napsala svůj letošní líbací příběh pod rozkvetlou břízkou a mně se tak líbil, že vám ho teď, s jejím svolením, převyprávím!

Během manželského života se počáteční láskyplné jiskření přetaví v hlubší vztah a běžné rodinné povinnosti šoupnou romantiku hodně dozadu. Tak je to i u nás.

Bylo 1. května a nám s mužem bylo jasné, že musíme jít do půlnoci pod břízku. Tak jsem si udělala uklízecí den, ke kterému patřilo i praní prádla a povlékání postelí a jeden vysvlečený sypek se mi vůbec nelíbil!

Polštář už měl nejlepší léta za sebou, ale na polštářcích z IKEA jsou přišité informace, že i péřový polštář je možné vyprat v pračce, vysušit v sušičce a je jak nový. Několikrát jsem to vyzkoušela a skutečně to tak bylo. Tak to vyzkouším i s tímhle polštářem, který mi kdysi ušila moje pečlivá tchyně a nastřádala na něj peří z posvícenských hus.

Když se může vyprat polštář z IKEA, proč ne tenhle domácí? Šup a už se točil v pračce!

Za chvíli jsem si všimla, že pračka má divný zvuk! Koukám okénkem, co se děje uvnitř, a… dělo se! V záplavě pěny bez skoro žádné vody se točil sypek a při každém otočení bubnu ho obeplouvalo pár peříček. Peříčka přibývala a přibývala, až bylo vidět okýnkem jen mokré a zplihlé zažloutlé peří a při otočení bubnu se sem tam objevil i zašedlý hadr, což byl... sypek.

Se svíravým pocitem kolem žaludku jsem chvíli co chvíli chodila po špičkách pozorovat pračku. Po nějaké době chtěla ta chudinka s námahou vypouštět vodu, ale nešlo to. Byla totálně ucpaná mokrým peřím a já musela s kůží na trh.

„Jardoooo! Prosím tě! Pomoc! Jardo!“ Manžel přiběhl a zalapal po dechu.

„To jsi tak blbá?!”

„Na polštáři z IKEA bylo napsáno…“

„Tuten polštář šila máma na šlapacím stroji, to je něco jinýho! A víš, jak už je starej?!“

Po strašných mechanických peripetiích se mu podařilo otevřít zablokovaná dvířka a do vysokého plastového škopku, který už před tím pod dvířka přisunul, se vyvalila nejenom do škopku, ale kolem dokola horká, špinavá, smradlavá voda s nasáklým peřím. Páchlo to, jako když se spařuje slepice! Vysoký plastový škopek byl plný toho fujtajblu a nahoře byl korunován hnusným mokrým hadrem, který byl kdysi nadýchaným sypkem.

„To je proto, že jsi blondýna,“ vzdychl si manžel a pak jsme měli tolik práce, že jsme rozkvetlou břízku stihli jen tak tak před půlnocí!

Po polibku mě manžel pod stromem objal kolem pasu a povídá: „Víš, já tě musím mít asi strašně rád, protože každej jinej by tě už dávno zabil...“

Myslím, že po tomto příběhu od mé facebookové přítelkyně Sabiny Dagmar Vítovcové z Plzně, si budeme všichni pamatovat, co do pračky nepatří...

A to je pro dnešek všechno. Moje milé posluchačky, moji milí posluchači, užívejte si měsíc červen, občas se se svojí láskou polibte – a nejenom pod stromem - opatrujte se, a hlavně nezapomeňte za týden v neděli, zase poslouchat vaší nápovědu, která se na vás už teď moc těší! Vše dobré vám přeje, vaše Irena Fuchsová.