Miluju tě, krásko, ať jsi, kdo jsi!

Jsou krásní! Majetní! Vzdělaní! Usmívají se, jak se na vás ještě nikdo nikdy neusmál! V tom úsměvu jste vy a láska, obdiv, něha, respekt a touha po vás.

Na fotografiích kolem nich jsou kytky, děti, psi a oni. V uniformě nebo bez. Jo, a taky jsou všichni buď rozvedení, nebo vdovci. Posledního půl roku se s nimi na facebooku doslova roztrhl pytel. Ze začátku jsem skoro u všech měla jednoho společného přítele. Kamarádku Jindru.

Pachuť z těch chlapů, kteří mě žádali o přátelství, jsem zahnala jejich okamžitým odstraněním, a tím i odstraněním Jindry. S tou jsem ale měla problém. Mám se jí zeptat, jestli náhodou v důchodu nezblbla, že se přátelí s podvodníky a ještě do toho nevědomky zatahuje mě? Nakonec jsem se rozhodla, že jí nic říkat nebudu. Je rozvedená, děti má rozhozené po celém světě, sociálními sítěmi žije, protože je s dětmi v každodenním kontaktu, nechám ji žít v jejím světě. A tak dál každý den odstraňuju ze svého facebooku tři – čtyři nádherné chlapy. Nedávno jsem zjistila, že je můžu zablokovat, tak je blokuju.

Dneska jsem zablokovala Michaela Mullara. Pochází z Frankfurtu nad Mohanem a je rozvedený. Na úvodní fotografii má dva chlapce kolem deseti let, kteří představují jeho syny. Na malé, profilové fotografii je on. Krásný chlap, kterého by si každá osamocená žena s rozechvěním pustila nejenom do svých snů!

Jeho facebook je plný jeho „synů“, kteří už nejsou miminka, takže práce s nimi už tolik nebude, ale zároveň jsou ještě tak malí, že si opuštěnou ženu, kterou jejich tatínek miluje už teď, aniž by ji viděl, zamilují také.

Druhý, koho jsem okamžitě zablokovala, byl Alliu Nagdi. Na úvodní fotografii je obrovská kytice růží a na malé, profilové fotografii, usměvavý, sympatický muž, vdovec kolem padesátky, ve vojenské uniformě. A má prošedivělé skráně! Pak tam ještě měl fotografii měsíce v úplňku. Víc jsem se o něm nedozvěděla, z čehož vyvozuju, že je málomluvný, protože je životem zklamaný a potřebuje se rozmluvit s úžasnou neznámou kráskou, kterou právě požádal na facebooku o přátelství, a která ho, mrcha jedna, okamžitě zablokovala!

Tihle podvodníci ukradnou identitu někoho, kdo opravdu existuje, za účelem oblbnutí žen, které stahují o peníze. Nedávno jsem četla o ženě, která naletěla někomu, kdo byl údajně v americké armádě a uvěřila mu tak hluboce, že za ním létala do Říma, kam za ní měl přiletět ze své posádky, ale když se ubytovala v hotelu, pokaždé se omluvil, že za ní nemůže přiletět, protože byl odvelen, ale když mu pošle peníze na cestu, příště si to už zařídí a určitě se v Římě sejdou...

„Moje máma s tím taky blbne. A nejenom vona,“ řekl mi nedávno můj známý. „Čtyři báby u nich na vesnici se tím baví! Že prej je to lepší než koukat v televizi na seriály!“

„A řekl jsi jí, že jsou to podvodníci? Že ji připraví o peníze?“ Rozesmál se.

„Nic nemá. Má důchod, ten jí na všechno stačí, má slepice, králíky, prase. Barák nechala napsat na mě a je tam na dožití. S babama se předhánějí, která si vymyslí lepší pohádku o bohatství, které mají! Všem je kolem pětašedesátky, ale těm blbcům posílají fotky za mlada. Jednou za měsíc jedou do Prahy a tam si nafotí, co potřebujou. Luxusní hotely, před kterými stojí, luxusní auta, do kterých užuž nastupují, vily. A jim posílají fotky, že je to všechno jejich...“

Chtěla jsem říct něco hodně důležitého, ale zarazil mě.

„Neboj se! Svoji identitu si hlídaj!“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.