Na dětského psychologa se čeká půl roku a víc. Může za to covid i neřád v rodinách

Statistiky podle Ďurecha ukazují v současné době nárůst dětí s duševními obtížemi až o polovinu.  V době covidu se totiž dětem často postupně měnil řád na neřád. Často zůstávaly doma samy, bez pravidelného osobního kontaktu a zpětné vazby, ve společnosti počítače.

Čtěte také

Nepovinná školní docházka. Cesta do pekel, nebo nový směr?

„K tomu, aby dítě dobře vyrůstalo a bylo spokojené, musí mít splněné základní potřeby. To už říkal nestor české psychologie profesor Zdeněk Matějček. Je to potřeba otevřené budoucnosti a potřeba struktury,“ říká klinický psycholog Oldřich Ďurech. A právě jistota a pravidelný řád dětem v době covidu chyběl. Teď se to negativně projevuje v ordinacích psychologů.

Prarodiče jako záchranné lano

Co udělat pro to, aby děti netrpěly úzkostnými stavy, nebály se setkání se spolužáky, byly celkově spokojenější a šťastnější? Klinický psycholog Oldřich Ďurech radí:

• Snižte tlak na výkon. Nechte dětem jejich dětství, ať si zažijí taky chvíli nicnedělání. Uvědomte si, proč na dítě tolik tlačíte. Děláte to kvůli němu, nebo kvůli sobě?  
• Mluvte s dětmi o tom, co dělají, co je zajímá, co prožívají. Dejte jim prostor. I neblahá zkušenost se dá zvládnout, když se děti mohou svěřit někomu, komu důvěřují.
• Vyslechněte je, ale nementorujte, neodsuzujte, neodmítejte jejich názory.

„Skvělou roli v tomto případě mohou sehrát prarodiče. Ti už si odbyli svoje nárokové období na dětech a s vnoučaty se chtějí radovat, užívat si je. Výzkumy ukazují, že děti by měly mít další dva dospěláky kromě rodičů, kteří jim jsou blízcí, tedy oporou. A to mohou být právě prarodiče, kteří umí naslouchat bez nároků,“ míní Ďurech.

Nesoulad v dětství se odráží v dospělém životě každého z nás. Je to matematicky prokázané. Poslechněte si více v záznamu pořadu.