Neznámá Litomyšl. Kde měla stát socha Smetany a kdo maloval psaníčka na zámku?

Slavný rodák a slavný festival. Málokdo ale asi ví, že se Smetanova Litomyšl nepořádá od roku 1949, jak se dlouho tvrdilo. Za první ročník se dá považovat už ten v roce 1946. V čele orchestru totiž stál Rafael Kubelík, který po únoru 1948 emigroval, mělo se tak na něj zcela zapomenout.

Dokonce není Litomyšl ani především hudební. V Litomyšli je plno galerií, narodilo a žilo tam také množství úspěšných výtvarníků. Na to poslední roky upomíná také výtvarná část festivalu Smetanova Litomyšl. Měla by se spíše jmenovat Mařákova.  

Mařákova a Smetanova deska

Oceňovaný malíř druhé poloviny 19. století Julius Mařák byl dalším významným litomyšlským rodákem. Narodil se do rodiny tamního zámeckého úředníka a ve městě prožil celé své dětství a část dospívání. To v Litomyšli připomíná ulice nesoucí jeho jméno, a pak pamětní deska na domě č.p. 100 na Smetanově náměstí.

Pamětní deska na pivovaru|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Vytvořil ji Josef Šejnost a měla být slavnostně odhalena roku 1912. K tomu pak město nechalo vyrobit také množství slavnostních medailí. Jenže tehdy nemohl přijet hlavní protagonista, Mařákův žák, malíř a slavný pěvec Bedřich Plašek. A slavnost se pak uskutečnila až o rok později. Pamětní plakety pak byly k ničemu.

Komplikované to bylo také s pamětní deskou, která připomíná, že se v budově bývalého pivovaru narodil Bedřich Smetana. Zhotovit ji nechal v roce 1880 litomyšlský spolek akademiků při slavnostech 50 let od prvního Smetanova veřejného vystoupení. Jenže tehdy ji vlastníci areálu Thurn–Taxisové odmítli na pivovar umístit. A tak putovala na dům na náměstí, kteří Smetanovi rodiče později koupili. Sám Smetana, který na slavnosti přijel, prý prohlásil, že je to deska hezká, ale že tam se tedy skutečně nenarodil. Na správné místo se dostala až v roce 1949.

Pomník Bedřicha Smetany

Stěhovat se měl původně také pomník Bedřicha Smetany, který stojí od roku 1924 v severní části Smetanova náměstí. Zakázku na zhotovení pomníku město zadalo sochaři Janu Štursovi, podstavec pak vytvořil architekt Pavel Janák. Umělci ale od samého začátku velmi těžko hledali místo, kam ji umístit. A dokonce i na přelomu 40. a 50. let pak místní zvažovali, že by ji z této okrajové části náměstí přesunuli někam víc na „výsluní“.

Socha Bedřicha Smetany na litomyšlském náměstí|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Uvažovalo se především o prostoru před domem, který Smetanovi chvíli vlastnili, a byla tam pamětní deska. Se sochou se prý navíc Štursa velmi trápil. Dlouho se mu údajně nedařilo vytvořit ani vhodný návrh a při následné realizaci měl problémy vytesat správně mistrovu hlavu.

Zlaté truby a sgrafita

Další umělec, který zanechal v Litomyšli nesmazatelné stopy, byl například Alois Jirásek, který tam řadu let učil na gymnáziu. Díky němu a jedné z jeho povídek se říká unikátnímu renesančnímu domu na náměstí U Rytířů. Původně se nazýval Zlaté truby.

Dům U Rytířů stojí přibližně v polovině Smetanova náměstí|foto:Městská galerie Litomyšl

Tři sloupy, kterého ho podpírají, nejsou původní. Zhotovil je při jedné z rekonstrukcí domu sochař Olbram Zoubek. Ten a jeho kolegové Václav Boštík, Zdeněk Palcr a Stanislav Podhrázký také pracovali v letech 1974 – 1987 na obnově sgrafit litomyšlského zámku. Jako režimem zapovězení umělci tak našli ve městě uplatnění i jako restaurátoři.