Zapípáte si jako v supermarketu. Pardubická knihovna spouští novinku

2. březen 2026

Bude to princip samoobslužné pokladny. Krajská knihovna v Pardubicích přichází s technologickou inovací.

„Načtete průkazku, vyberete knížky, přijdete k zařízení selfcheck, což je takový stoleček, kde si knížky položíte, pípne to, knížky si vezmete a jdete domů. Tomu samozřejmě předchází spousta našich kroků. Musíme očipovat celý fond, což znamená vzít každou knížku do ruky a nalepit do ní štítek,“ popisuje ředitelka knihovny Radomíra Kodetová.

Cesta ke 24/7

Novinka stála více než 4 miliony korun. Pomohla dotace z ministerstva kultury a peníze od zřizovatele, kterým je Pardubický kraj. „Do budoucna se nám díky tomu podaří knihovnu zpřístupnit 24/7. Když třeba dojíždějící studenti zjistí, že potřebují nějakou knížku, tak si pro ni dojdou klidně v noci.“

V některých částech knihovny uvidíte původní renesanční stropy

Na někoho to může působit odosobněně, ale podle Kodetové je opak pravdou. „Budeme mít víc času na uživatele. Kolegyně na pultech se jim budou moct víc věnovat. Nechceme omezovat lidský potenciál, ale technologie by měla být sluha. Tohle nám pomůže knihovnu zase posunout o kousek dál. Každý má rád něco jiného. Jenom se snažíme nabídnout víc možností jedné služby různým způsobem.“

Pípání čeká návštěvníky knihovny nejspíš od konce března, což je mimochodem měsíc čtenářů. Ten letos nabídne 18.3. setkání s mladou spisovatelkou Gabrielou Brázdovou, zkušeným autorem Lubomírem Macháčkem 26.3.. K tomu se přidá 19.3. Pochod pro mozek anebo 27.3. dětská Noc s Andersenem.

Má pořád smysl kampaň na podporu čtenářství, která se opakuje od roku 1955? A jak bude vypadat Čtenář roku? Poslechněte si celý rozhovor.

autor: Jakub Malý
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.