Citlivé zpovědi jednoho blázna. Autor se vypsal z bipolární poruchy

„Měl jsem velké obavy z ohlasů, zpětné vazby. Jestli nedojde k tomu, že mě okolí odsoudí. Bylo to přesně naopak. Pochopení okolí i neznámých lidí bylo velké, což mě moc potěšilo, dodalo energii a chuť psát dál,“ říká.

Uzavřená kapitola

Rodák z Chvaletic žije a tvoří v Pardubicích. Mezitím byl dlouhou dobu v Brně. „Město mě jako autora tolik neformuje, spíš prostředí jako takové, kde se člověk pohybuje.“

Čtěte také

Terapeutická pomoc je normální, říká dramaterapeut Tomáš Jireček

V roce 2022 vydal Citlivou zpověď jednoho blázna. „Vychází čistě z mého příběhu. Ta nemoc se projevuje tak, že se u vás střídá období mánií a depresí. Buď máte pocit, že vám pracuje mozek na 200 procent, nasekáte si dluhy, protože vám chybí nějaká sebekontrola, anebo naopak nemáte energii a máte absolutní apatii.“

Ještě citlivější zpověď jednoho blázna podle Svobody navazuje na konec první knihy a uzavírá autobiografii. „Víc se věnuju návratu do běžného života. Chtěl jsem ji dopsat proto, abych to právě uzavřel, smířil se s minulostí a udělal za ní tečku.“

Pomoc na všechny strany

Psaní má spisovatel jako terapii. „Chtěl jsem ale pomoct i ostatním lidem. Ohlasy na knížku jsou úžasné. Lidi mi zpátky píšou, že jim to pomohlo pochopit sami sebe anebo někoho v jejich okolí. Píšu autenticky, syrově a oni se v tom našli.“

Stigma ve společnosti prý zůstává velké. „Když si člověk zlomí nohu, tak ho lidé litují. Ale když někoho postihne duševní onemocnění, tak se od něj ostatní často odtáhnou. Bojí se ho, protože se jim zdá divný. Přitom on zůstává člověkem a měli bychom se k němu chovat stejně jako k fyzicky zraněnému člověku,“ myslí si Svoboda.

Čtěte také

Jsme jako křečci v kolečku. Vnitřní klid ale nechytíme, varuje psycholožka

Třetí kniha

Teď autor tvoří 6 duší u jednoho stolu. „Mladí lidé se potýkají s různými duševními onemocněními a sejdou se na skupinové terapii. Je to fikce s autobiografickými prvky, ale nechci prozrazovat.“

Proč šel zase do téhle oblasti? „Mám v ní náskok díky tomu, že sám prožívám duševní onemocnění a sám se s něčím potýkám. Přitahuje mě to k psaní. Myslím, že tam mám co říct. Nabíjí mě to daleko víc než psaní románů na jiné téma.“

Svoboda sám sebe považuje za ranní typ autora. „Nejlíp se mi píše s čerstvou hlavou. Nesnídám, dám si kafe a hned potom sednu ke psaní. Píšu, dokud to ze sebe mačkám. Jakmile mě přemůže hlad, dám si první jídlo a přichází útlum, což souvisí s mou nemocí. Pak se mi píše hůř. Občas během dne dostanu chuť a múzu, ale to je málokdy.“

Kdy můžeme očekávat vydání třetí knihy? Proč autor místo nakladatelství jde přes crowdfunding? A doporučil by i ostatním terapii psaním? Poslechněte si celý rozhovor.