Zaniklá sláva Vápennému Podolu neubírá na kráse
Obec vyrostla na příjmech z lomů, vápenek a lázní. To vše ale druhou světovou válkou skončilo. Léčivý pramen zmizel po nešťastném odstřelu kamene, vytěžený lom v samém srdci vesnice zavezli hlušinou z okolních lomů a z vápenek zůstala stát jen jedna jediná, která je dnes technickou památkou.
Slavnou historii ale připomíná hustá síť informačních tabulí rozmístěných po vesnici. Její autoři nešetřili archivními fotografiemi a tak návštěvníci lehce získají představu o zmizelé historii Vápenného Podola.
Zdejší lomy a vápenky fungovaly téměř čtyřista let a bílý kámen z Podola můžeme dodnes obdivovat buď na olráři chrudimského kostela sv. Salvátora nebo ve vídeňském mauzoleu na sarfokágu císaře Leopolda II.
Podolský mramor bohužel sochaři a umělečtí kameníci využívali jen do doby, než se k lámání kamene začala používat trhavina. Ta byla také u zániku dalšího podolského fenoménu - díky nepovedenému odstřelu došlo k přerušení pramene po staletí vyvěrající léčivé vody a Vápenný Podol přišel z minuty na minutu o pověst vyhlášených lázní. Lázeňské domy osiřely a jejich původní účel připomínají opět už jen informační tabule před nimi stojící.
Kostel sv. Václava má krásné varhany
Kostel ve Vápenném Podole vyrostl na místě dřevěnné kaple a je zasvěcen svatému Václavovi, stejnému svatému byl zasvěcen léčivý pramen. První zmínka o Podole je z roku 1513, letos tedy obec slaví 510 let. V roce 2008 se vesnicí prohnala vichřice a hnula kostelní věží, která se spolu s krytinou musela v následujících měsících pracně opravovat. Z kostela znějí velmi často varhany, hraje na ně varhaník Miroslav Doležal.
Podle Miroslava Doležala jsou podolské varhany jedním z nelepších nástrojů v širokém okolí. Pochází z roku 1892 a stavěl je pražský varhanář pan E. Š. Petr. V letech 1924 a 2017 prošly varhany opravou.
Nádraží bez kolejí
Dodnes v mapách nalezneje železniční stanici Vápenný Podol, budova skutečně stojí, ale na vlak byste čekali marně. Byla to jednosměrná trať využívaná nejen pro osobní dopravu, ale především pro přepravu vápna z nedaleké kruhové pece. Když výroba skončila a dopravu osob převzaly autobusy, železnice se stala nadbytečnou. Poslední vlak tudy projel 14. ledna 1978.
Související
-
Ve Včelákově mají osm různých alejí
Můžete se projít alejí švestkovou, dubovou, ořechovou, lipovou, kaštanovou, javorovou, jeřábovou a jednou alejí smíšených původních odrůd.
-
Ztracená osada Ležáky
Nedaleko Ležáků blízko osady Louka leží při cestě pomník připomínající četníka Karla Kněze.
-
Z vypálených Ležáků přes Perk do Žumberka
Před 76 lety byly vypáleny Ležáky. Přežily jen dvě malé holčičky, které byly poslány do německých rodin k převýchově.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
