Zaniklá sláva Vápennému Podolu neubírá na kráse
Obec vyrostla na příjmech z lomů, vápenek a lázní. To vše ale druhou světovou válkou skončilo. Léčivý pramen zmizel po nešťastném odstřelu kamene, vytěžený lom v samém srdci vesnice zavezli hlušinou z okolních lomů a z vápenek zůstala stát jen jedna jediná, která je dnes technickou památkou.
Slavnou historii ale připomíná hustá síť informačních tabulí rozmístěných po vesnici. Její autoři nešetřili archivními fotografiemi a tak návštěvníci lehce získají představu o zmizelé historii Vápenného Podola.
Zdejší lomy a vápenky fungovaly téměř čtyřista let a bílý kámen z Podola můžeme dodnes obdivovat buď na olráři chrudimského kostela sv. Salvátora nebo ve vídeňském mauzoleu na sarfokágu císaře Leopolda II.
Podolský mramor bohužel sochaři a umělečtí kameníci využívali jen do doby, než se k lámání kamene začala používat trhavina. Ta byla také u zániku dalšího podolského fenoménu - díky nepovedenému odstřelu došlo k přerušení pramene po staletí vyvěrající léčivé vody a Vápenný Podol přišel z minuty na minutu o pověst vyhlášených lázní. Lázeňské domy osiřely a jejich původní účel připomínají opět už jen informační tabule před nimi stojící.
Kostel sv. Václava má krásné varhany
Kostel ve Vápenném Podole vyrostl na místě dřevěnné kaple a je zasvěcen svatému Václavovi, stejnému svatému byl zasvěcen léčivý pramen. První zmínka o Podole je z roku 1513, letos tedy obec slaví 510 let. V roce 2008 se vesnicí prohnala vichřice a hnula kostelní věží, která se spolu s krytinou musela v následujících měsících pracně opravovat. Z kostela znějí velmi často varhany, hraje na ně varhaník Miroslav Doležal.
Podle Miroslava Doležala jsou podolské varhany jedním z nelepších nástrojů v širokém okolí. Pochází z roku 1892 a stavěl je pražský varhanář pan E. Š. Petr. V letech 1924 a 2017 prošly varhany opravou.
Nádraží bez kolejí
Dodnes v mapách nalezneje železniční stanici Vápenný Podol, budova skutečně stojí, ale na vlak byste čekali marně. Byla to jednosměrná trať využívaná nejen pro osobní dopravu, ale především pro přepravu vápna z nedaleké kruhové pece. Když výroba skončila a dopravu osob převzaly autobusy, železnice se stala nadbytečnou. Poslední vlak tudy projel 14. ledna 1978.
Související
-
Ve Včelákově mají osm různých alejí
Můžete se projít alejí švestkovou, dubovou, ořechovou, lipovou, kaštanovou, javorovou, jeřábovou a jednou alejí smíšených původních odrůd.
-
Ztracená osada Ležáky
Nedaleko Ležáků blízko osady Louka leží při cestě pomník připomínající četníka Karla Kněze.
-
Z vypálených Ležáků přes Perk do Žumberka
Před 76 lety byly vypáleny Ležáky. Přežily jen dvě malé holčičky, které byly poslány do německých rodin k převýchově.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor


Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...