Nejstarší gymnázium v kraji má Litomyšl. Nese jméno slavného profesora
Litomyšlské Gymnázium Aloise Jiráska má i další nej. Je to první prvorepubliková budova střední školy v Československu. Historie výuky je samozřejmě mnohem starší. Letos škola slaví 380 let existence.
Gymnázium Aloise Jiráska patří k architektonickým dominantám Litomyšle. Z jeho věže, přístupné při různých příležitostech, budete mít město jako na dlani. Stavba budovy gymnázia podle projektu Antonína Ausobského začala v roce 1921, a to s rozpočtem necelých osmi milionů korun. Na konci léta 1923 už měli nové gymnázium studenti k dispozici. Do té doby se učili v historické budově na zámeckém návrší.
Moudrá Frebonie
Počátek historie litomyšlského gymnázia je spjatý se jménem Frebonie z Pernštejna (1596-1646). Byla to vnučka Vratislava z Pernštejna, který si v Litomyšli nechal postavit renesanční zámek. Frebonie zdědila litomyšlské panství a přestože byla bohatá, nikdy se nevdala a pozornost věnovala charitě.
Febonie z Pernštejna do Litomyšle pozvala řádové bratry piaristy a listinou ze 3. září 1640 zajistila podmínky existence piaristické koleje a školy. Ta tenkrát stála na místě dnešního piaristického chrámu, který se začal stavět v roce 1714, společně s novou školní budovou. Dnes v ní sídlí litomyšlské Regionální muzeum.
Hlavním posláním piaristických škol byla bezplatná péče o vzdělávání chudých chlapců. Měli se naučit psát, počítat a samozřejmě také ovládat latinu, i když výuka začínala v mateřštině. Piaristé byli proti užívání tělesných trestů a prostor dávali i hudební a dramatické výchově, se studenty často koncertovali veřejně.
Vědecké pracoviště
Litomyšlské gymnázium získalo věhlas. V roce 1802 byl obnoven veřejný filosofický ústav a ve škole působil například matematik a astronom Florus Stašek, autor nejstarší dochované fotografie, daguerrotypie, pořízené na území našeho státu. Gymnázium vybavovalo své kabinety moderními přístroji a rostly se i jeho přírodovědné sbírky. Jak víme z Filosofské historie Aloise Jiráska, studenti se aktivně zapojili do revolučního dění roku 1848.
V druhé polovině devatenáctého století se v profesorském sboru objevují stále častěji světští profesoři. Byl to například filosof Josef Durdík nebo historik August Sedláček, později Josef Novák, který do Litomyšle přivedl spisovatelku Terézu Novákovou. V roce 1876 na gymnázium přichází vyučovat češtinu, dějepis a zeměpis Alois Jirásek. V Litomyšli působil čtrnáct let.
V průběhu devatenáctého století gymnázium navštěvovali studenti, kteří se později stali výraznými osobnostmi. Byl to například filosof František Matouš Klácel, zakladatel Českomoravského bratrstva, fyziolog Jan Evangelista Purkyně, později spisovatel Jan Karafiát, malíř Julius Mařák nebo literární kritik Hubert Gordon Schauer.
Historické okamžiky
Od školního roku 1908 - 1909 se škola začíná proměňovat na osmitřídní reálné gymnázium. Nejdůležitější událostí raných poválečných let byla stavba nové gymnaziální budovy. V roce 1924 se v učitelském sboru objevuje vůbec první žena, profesorka Alexandra Zelenková.
Během válečných let, v prosinci 1941, se výuka stěhuje do prostor bývalé městské reálky, v budově gymnázia se totiž usadila německá posádka a německá škola. V září 1944 byla ovšem i budova reálky zabrána pro vojenské účely a studenti gymnázia se učí v prostorách průmyslové školy, později i na jiných místech. V dubnu 1945 byla popravena studentka Marie Sedláčková, která se aktivně zapojila do protifašistického odboje.
Do dějin gymnázia, města i celé společnosti zasáhl komunisty inscenovaný proces s rektorem piaristické koleje Ambrožem Stříteským a skupinou čtyřiadvaceti mladých lidí, mnozí byli studenti gymnázia. Za své údajné přečiny dostali vysoké tresty a ze školy byli vyloučeni.
Ve školním roce 1990 - 91 do lavic usedli studenti první novodobé primy, tedy první ročník víceletého gymnázia. V roce 1990, v souvislosti s oslavami 350. výročí založení litomyšlského gymnázia, škola přijala do svého názvu jméno Aloise Jiráska.
Studenti gymnázia se podílejí na mnoha evropských i mezinárodních projektech. „Jsou úspěšní na mezinárodních soutěžích,“ uvádí ředitelka školy Ivana Hynková. „Studentům se podařilo získat například první místo na velké mezinárodní soutěž INTEL ISEF, konkrétně Marku Votroubkovi, Petru Bubeníčkovi a Janu Královi. Úspěch jsme zopakovali potom i s druhým místem Filipa Naisera. A na mezinárodní vědeckotechnické soutěži v Číně zase zazářili Jindřich Lněnička či Kateřina Valentová.“
Související
-
V nejstarší škole se učí už od dob renesance
Budovou nejstarší školy v našem kraji prošly desítky generací studentů a žáků. Ještě dnes ji navštěvují posluchači Moravskotřebovské univerzity třetího věku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
