Přes Moravany prochází 50. rovnoběžka a přináší prý štěstí

Původ názvu Moravany zřejmě souvisí s vlastníky tvrze, která stávala ve středověku na severozápadní části obce, pány z Moravan. Kolem ní se údajně rozkládala malá osada se zájezdním hostincem, kde se zastavovali poutníci po tzv. Trstenické stezce, která obcí také vedla. Osada se postupně rozrostla ve vesnici, postavili tam kostel, faru, školu a ve 40. letech 19. století vedli i železnici. Dnes je po ní možné se dostat do Prahy, na Moravu, ale také na druhou stranu do Chrudimi, Borohrádku a Holic. Moravanští tak s úsměvem dodávají, že tam mají malý železniční uzel.

Zvon, zvonkohra a malý zámek

Dominantou obce je barokní kostel sv. Petra a Pavla. Pochází ze 70. let 18. století, ale zvon na jeho věži je o tři století starší. Kde se v Platěnicích vzal, to nikdo neví. Sice i před tím stával v obci kostel, byl ale malý a dřevěný. Když zřejmě shořel následkem některého z požárů, které v průběhu věků obec zachvátily, postavili vedle kostel kamenný a na místě původního faru. Zajímavostí současného kostela je třeba na zdejší poměry nebývale rozměrná a propracovaná plastická stropní freska nebo rekonstruované původní varhany, o kterých i řada odborníků do nedávna tvrdila, že jsou neopravitelné.

Obcí Moravany prochází 50. rovnoběžka, upozorňuje na to pamětní tabule na návsi|foto: Šárka Rusnáková

Obcí prochází 50. rovnoběžka, na což jsou místní tak pyšní, že o tom informují na pamětní tabuli umístěné nedaleko Obecního úřadu na poměrně dlouhé návsi. Tvrdí, že jim přináší štěstí a že kdo si na ni sáhne, tomu splní přání. Na opačném konci návsi je pak honosná secesní vila z roku 1907, která vypadá jako malý zámek. Postavila si ji tam tehdy úspěšná podnikatelská rodina Krátkých, kteří byli moravanskými sedláky. Dnes v ní sídlí Obecní knihovna a do ní také rádi dochází obyvatelé rozsáhlého nového senior centra, které na ni navazuje.

Nejstarší obec Platěnice

K Moravanům náleží místní části Čeradice, Moravanský, Platěnsko, Turov a Platěnice. Ta poslední je ještě starší než samotné Moravany a dříve bývala asi i významnější. Ještě v dobách předhusitských tam stával gotický kostel s klášterem, který pak husité vypálili. Na středověkých základech kostela později postavili ten dnešní, zasvěcený svatému Jiljí. Na jeho věži pak visí vzácný zvon, který je dokonce z 15. století. A vedle kostela stojí pamětní deska připomínající místního rodáka sochaře a řezbáře Jakuba Teplého. Ten je mimo jiné autorem řady soch na morovém sloupu v Pardubicích nebo fresky Jonáše a velryby na domě na Pernštýnském náměstí.

Osídlení v Platěnicích bylo ale daleko starší než to středověké. Podle archeologických nálezů jde o až o dobu tisíc let před naším letopočtem. Tato vesnice tak patří vůbec k vůbec nejstarším obcím v Čechách. Naleziště v Platěnicích je tak významné, že po obci už počátkem 20. století pojmenovali vlastně celou archeologickou slezskoplatěnickou kulturu, která spadá do období 500 let před naším letopočtem. I na památku toho zřídili místní pamětní desku nedaleko nejvýznamnějších nálezů v místě dnešního platěnického hřbitova.