Soukromí zemědělci z Pardubického kraje

Radovanovy hrátky na poli i v kapele

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Soukromý zemědělec Radovan Kuchta z Trstěnic
Předchozí díl
Následující díl

Radovan Kuchta chtěl být hospodářem odjakživa. A přestože jeho cesta nebyla přímá ani snadná, dnes se svou rodinou hospodaří na Statku u Ležáků v Trstěnici. Mají 50 krav a 165 hektarů půdy. 

Narodil se na jiném statku v Trstěnici, ležácký statek i s polnostmi koupil před dvaceti lety. Dnes tedy hospodaří na 80 ha své půdy a 85 ha pronajaté. Původně měl kravín a dojil mléko, ale jednak byl provoz zastaralý, náročný na lidské síly, ale samotný princip "dobývání" mléka, s kterým Radovan nesouhlasil, ho přiměl ke změně. Kravín přebudoval na stáje a dnes chová krávy bez tržní produkce mléka s uzavřeným obratem stáda. 

Radovan Kuchta chová masné plemeno Aberdeen angus red, a protože má černého plemenného býka, rodí se jim černá i červená mláďata.

Radovánky Franze a Josefa

Radovan měl štěstí, že pro život na statku našel ženu Ivanku, která je ochotna s ním nadšení pro hospodaření sdílet. Mají čtyři děti, které vyrůstají bez televize a sociálních sítí. Děti si přály také hospodařit a tak jim Radek s Ivankou přidělili půl hektaru pole, koupili jim malý traktor, osivo a účetní knihu. "Samozřejmě jim na tom pomáháme," směje se Radek, "ale děcka nebyly ani jeden rok v minusu." Za vydělané peníze si můžou koupit, co samy chtějí. Loni si pořídily bicí soupravu. Starší děti, Josef a František, jsou dvojčata a hrají s tátou Radkem v kapele. "Nazvali jsme ji Radovánky Franze a Josefa," vysvětluje Radek. "Fanda je bubeník, Pepa hraje na kytaru a já na basu."

Děti Radovana Kuchty obhospodařují své vlastní pole

Vztah k půdě a hospodaření je proces

Farmář Radovan Kuchta sám sebe považuje za zemitého člověka. Má rád vůni pole a hovězího dobytka. Přemýšlí o podstatě hospodaření, které jeho rodinu živí, o marnosti a nebezpečí lidské činnosti vytěžit ze zvířat i země co nejvíce produktů. "A proč? Potraviny stejně nejsou levnější a lidé si jich stejně neváží," konstatuje Radek Kuchta. Rád by šel cestou, kdy člověk bude žít více méně z přebytků: "Aby u krávy bylo na prvním místě tele a lidská spotřeba až po něm." 

Radovan Kuchta dělá rostlinou i živočišnou výrobu, protože podle jeho názoru jedno bez druhého nejde. "Je to otázka přesunu hmoty, vracím do půdy část toho, co si z ní beru," vysvětluje farmář. Odpovědné hospodaření na půdě vysvětluje i majitelům polností, od kterých si část pozemků pronajímá. "Přirovnávám to k pronájmu domu," vysvětluje farmář. "Je rozdíl, jestli ho vybydlujete, nebo udržujete. A to dům opravíte podstatně rychleji a snadněji, než byste napravili ornou půdu."

Radovan cítí a odsuzuje ekonomický tlak na zemědělce, který je nutí k nesmyslé rychlosti a produktivitě. A říká, že by se mu zemědělci neměli poddat: " Protože nakonec je stejně důležité jenom to, jestli jste dobrý hospodář."

Spustit audio

Související

  • Politici regionu

    Utvářeli národní politiku v první polovině 20. století a přitom měli úzký vztah k našemu kraji. 

  • Selské rody v Pardubickém kraji

    Věrnost k místu, úcta k tradici a silné pouto k půdě -  to mají společné staré selské rody. 

  • Zapomenutá historie Choceňského Polska

    Během první světové války našlo 22 tisíc válečných uprchlíků přechodný domov  v samé blízkosti Chocně. Během podzimu roku 1914 zde vyrostla baráková kolonie. 

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...