Radovanovy hrátky na poli i v kapele

Narodil se na jiném statku v Trstěnici, ležácký statek i s polnostmi koupil před dvaceti lety. Dnes tedy hospodaří na 80 ha své půdy a 85 ha pronajaté. Původně měl kravín a dojil mléko, ale jednak byl provoz zastaralý, náročný na lidské síly, ale samotný princip "dobývání" mléka, s kterým Radovan nesouhlasil, ho přiměl ke změně. Kravín přebudoval na stáje a dnes chová krávy bez tržní produkce mléka s uzavřeným obratem stáda. 

Radovan Kuchta chová masné plemeno Aberdeen angus red, a protože má černého plemenného býka, rodí se jim černá i červená mláďata.

Radovánky Franze a Josefa

Radovan měl štěstí, že pro život na statku našel ženu Ivanku, která je ochotna s ním nadšení pro hospodaření sdílet. Mají čtyři děti, které vyrůstají bez televize a sociálních sítí. Děti si přály také hospodařit a tak jim Radek s Ivankou přidělili půl hektaru pole, koupili jim malý traktor, osivo a účetní knihu. "Samozřejmě jim na tom pomáháme," směje se Radek, "ale děcka nebyly ani jeden rok v minusu." Za vydělané peníze si můžou koupit, co samy chtějí. Loni si pořídily bicí soupravu. Starší děti, Josef a František, jsou dvojčata a hrají s tátou Radkem v kapele. "Nazvali jsme ji Radovánky Franze a Josefa," vysvětluje Radek. "Fanda je bubeník, Pepa hraje na kytaru a já na basu."

Děti Radovana Kuchty obhospodařují své vlastní pole|foto:Šárka Kuchtová, Český rozhlas, Český rozhlas

Vztah k půdě a hospodaření je proces

Farmář Radovan Kuchta sám sebe považuje za zemitého člověka. Má rád vůni pole a hovězího dobytka. Přemýšlí o podstatě hospodaření, které jeho rodinu živí, o marnosti a nebezpečí lidské činnosti vytěžit ze zvířat i země co nejvíce produktů. "A proč? Potraviny stejně nejsou levnější a lidé si jich stejně neváží," konstatuje Radek Kuchta. Rád by šel cestou, kdy člověk bude žít více méně z přebytků: "Aby u krávy bylo na prvním místě tele a lidská spotřeba až po něm." 

Radovan Kuchta dělá rostlinou i živočišnou výrobu, protože podle jeho názoru jedno bez druhého nejde. "Je to otázka přesunu hmoty, vracím do půdy část toho, co si z ní beru," vysvětluje farmář. Odpovědné hospodaření na půdě vysvětluje i majitelům polností, od kterých si část pozemků pronajímá. "Přirovnávám to k pronájmu domu," vysvětluje farmář. "Je rozdíl, jestli ho vybydlujete, nebo udržujete. A to dům opravíte podstatně rychleji a snadněji, než byste napravili ornou půdu."

Radovan cítí a odsuzuje ekonomický tlak na zemědělce, který je nutí k nesmyslé rychlosti a produktivitě. A říká, že by se mu zemědělci neměli poddat: " Protože nakonec je stejně důležité jenom to, jestli jste dobrý hospodář."