Soukromí zemědělci z Pardubického kraje
Radovanovy hrátky na poli i v kapele
Radovan Kuchta chtěl být hospodářem odjakživa. A přestože jeho cesta nebyla přímá ani snadná, dnes se svou rodinou hospodaří na Statku u Ležáků v Trstěnici. Mají 50 krav a 165 hektarů půdy.
Narodil se na jiném statku v Trstěnici, ležácký statek i s polnostmi koupil před dvaceti lety. Dnes tedy hospodaří na 80 ha své půdy a 85 ha pronajaté. Původně měl kravín a dojil mléko, ale jednak byl provoz zastaralý, náročný na lidské síly, ale samotný princip "dobývání" mléka, s kterým Radovan nesouhlasil, ho přiměl ke změně. Kravín přebudoval na stáje a dnes chová krávy bez tržní produkce mléka s uzavřeným obratem stáda.
Radovan Kuchta chová masné plemeno Aberdeen angus red, a protože má černého plemenného býka, rodí se jim černá i červená mláďata.
Radovánky Franze a Josefa
Radovan měl štěstí, že pro život na statku našel ženu Ivanku, která je ochotna s ním nadšení pro hospodaření sdílet. Mají čtyři děti, které vyrůstají bez televize a sociálních sítí. Děti si přály také hospodařit a tak jim Radek s Ivankou přidělili půl hektaru pole, koupili jim malý traktor, osivo a účetní knihu. "Samozřejmě jim na tom pomáháme," směje se Radek, "ale děcka nebyly ani jeden rok v minusu." Za vydělané peníze si můžou koupit, co samy chtějí. Loni si pořídily bicí soupravu. Starší děti, Josef a František, jsou dvojčata a hrají s tátou Radkem v kapele. "Nazvali jsme ji Radovánky Franze a Josefa," vysvětluje Radek. "Fanda je bubeník, Pepa hraje na kytaru a já na basu."
Vztah k půdě a hospodaření je proces
Farmář Radovan Kuchta sám sebe považuje za zemitého člověka. Má rád vůni pole a hovězího dobytka. Přemýšlí o podstatě hospodaření, které jeho rodinu živí, o marnosti a nebezpečí lidské činnosti vytěžit ze zvířat i země co nejvíce produktů. "A proč? Potraviny stejně nejsou levnější a lidé si jich stejně neváží," konstatuje Radek Kuchta. Rád by šel cestou, kdy člověk bude žít více méně z přebytků: "Aby u krávy bylo na prvním místě tele a lidská spotřeba až po něm."
Radovan Kuchta dělá rostlinou i živočišnou výrobu, protože podle jeho názoru jedno bez druhého nejde. "Je to otázka přesunu hmoty, vracím do půdy část toho, co si z ní beru," vysvětluje farmář. Odpovědné hospodaření na půdě vysvětluje i majitelům polností, od kterých si část pozemků pronajímá. "Přirovnávám to k pronájmu domu," vysvětluje farmář. "Je rozdíl, jestli ho vybydlujete, nebo udržujete. A to dům opravíte podstatně rychleji a snadněji, než byste napravili ornou půdu."
Radovan cítí a odsuzuje ekonomický tlak na zemědělce, který je nutí k nesmyslé rychlosti a produktivitě. A říká, že by se mu zemědělci neměli poddat: " Protože nakonec je stejně důležité jenom to, jestli jste dobrý hospodář."
Související
-
Politici regionu
Utvářeli národní politiku v první polovině 20. století a přitom měli úzký vztah k našemu kraji.
-
Selské rody v Pardubickém kraji
Věrnost k místu, úcta k tradici a silné pouto k půdě - to mají společné staré selské rody.
-
Zapomenutá historie Choceňského Polska
Během první světové války našlo 22 tisíc válečných uprchlíků přechodný domov v samé blízkosti Chocně. Během podzimu roku 1914 zde vyrostla baráková kolonie.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.