Svatý Václav v legendách a ve faktech

V některých kalendářích u data 28. září najdeme dva letopočty. A to 929 a 935. „My neznáme roční datum zavraždění svatého Václava a z legend, které se zachovaly, vyplývají dvě data. Ta způsobují dlouhý spor historiků, ke kterému roku se přiklonit. Ale řekněme, že z logiky událostí, tak ji chápeme dnes, tak se více přikláníme k roku 935,“ vysvětluje historik Martin Čapský.

Jaký byl Sv.Václav

„Byl takový, jakým ho chtěli legendisté mít. My těch zpráv o něm mále málo. Mluví se daleko častěji o jeho bratrovi Boleslavovi, než o Václavovi. To, z čeho čerpáme jsou legendy. Ty jsou psány pro publikum a to má svá očekávání. A tak je svatý Václav vždy trochu přizpůsobován tomu, co chtějí lidé slyšet. Jednou je knížetem míru, jindy spravedlivým soudcem a jindy člověkem, který se stal téměř mnichem,“ říká Martin Čapský.

Přesto existuje několik věcí, které o svatém Václavovi víme jistě: „Víme, že žil. Víme, že měl bratra Boleslava, který ho zavraždil ve Staré Boleslavi. Víme, že v té době probíhal dlouhý proces upevňování státnosti kmene Čechů, na kterém měl svatý Václav a později jeho bratr Boleslav velkou zásluhu. To všechno dokážeme z historických pramenů odvodit. Ale jaký byl svatý Václav jako člověk, to už je záležitost legendistů.“

Vysoký blonďák

Z ostatků svatého Václava, především z lebky dokázali antropologové zkoumáním zjistit mnoho dalších zajímavých faktů. „Víme, že měl poměrně úzký obličej, že lebka patřila vyššímu člověku. Ostatně Přemyslovci byli poměrně vysocí. Asi měl světlé vlasy na rozdíl od našich představ,“ říká Martin Čapský.

Svatý Václav je prvním svatořečeným českého původu: „Zasloužil si to za to, že se stal člověkem, který položil život za víru, takovým způsobem je představován. A byl to někdo, ke komu vzhlížel český národ jako ke svému ochránci a světci. A jestliže byl za života líčen jako člověk, který toužil po mnišství a chtěl se vzdát světských hodností. Tak postupně nabývá charakteru postavy, která je skutečně tím svatý knížetem, ochráncem české země.

28. září 935

To byl den, kdy byl svatý Václav zavražděn svým bratrem Boleslavem, který toužil po moci. „Víme, že svatý Václav přijel do Staré Boleslavi. Byl pozván na hostinu a oslavu. Po ní vstal brzy ráno a šel do kostela, jak bylo jeho dobrým zvykem. Zastihl ho Boleslav, který tasil meč a pokusil se ho seknout. Svatý Václav údajně částečně vykryl ránu, vyrval meč z rukou bratra, který ale přizval na pomoc své družiníky a ti Václava zavraždili přímo před branami kostela ve Staré Boleslavi. Svatý Václav odmítl použít meč proti Boleslavovi a prolít bratrovu krev,“ popisuje Martin Čapský.

Pro církev je 28. září dnem prvořadé důležitosti, protože svatý Václav je nejvýznamnějším světcem českých zemí. „Svatováclavské pouti byly ještě za první republiky obrovskou společenskou událostí, které se účastnily mnohatisícové davy. Dnes už je to trochu jiné, ale církev se ke svatému Václavovi, jako svému primárnímu českému světci obrací stále.“