V Květné zahradě v Květné pomáhají ohroženým lidem

Když Ferdinand Raditsch objevil před téměř 20 lety polorozpadlý, ale obrovský statek v Květné na Svitavsku, měl už představu, co s ním. Jako pracovník odboru prevence kriminality ministerstva vnitra se také zabýval problematikou dětí, které odchází z dětských domovů nebo výchovných ústavů. Ty i přes veškerou tamní péči, nejsou často vůbec připraveni na reálný život. Neznají ho.

Tehdy se k němu přes jednu jeho kolegyni dostala informace o projektu, který se osvědčil v zahraničí. Dům na půl cesty, tedy takový mezistupeň mezi péčí a samostatným životem. V Květné tak v roce 2005 založil projekt tzv. Květné zahrady a v ní také právě takový dům.

Tam se musí makat

Za dobu fungování Domu na půl cesty v Květné jím prošlo okolo 300 lidí. A podle Ferdinanda Raditsche u nich převažují příběhy s dobrým koncem. Jde tam ale především o poskytnutí zázemí ohrožené skupině lidí. Jedná se o lidi, kteří odcházejí z dětských domovů, výchovných ústavů, pěstounské péče, ale často také o ty, kteří se už dostali na ulici a nemají kam jít.

Podmínky přijetí na statek v Květné prý nejsou nijak náročné. Všeobecně se ale ví, jak říká zakladatel sdružení, že se tam „musí makat“. Poskytuje totiž uživatelům bydlení a zázemí, ale oni za to musí nějakým způsobem přispívat. Třeba prací přímo na statku.

Květná zahrada provozuje také tzv. sociální podnikání. Rozsáhlé pozemky i množství hospodářských budov se přímo nabízely, aby se na nich pěstovalo a choval dobytek. A tak tam mají také mnoho drůbeže, prasat, ovcí, koz a krav a z jejich mléka vyrábějí vlastní sýry.

Jeden z jejich výrobků byl dokonce oceněn jako Regionální potravina Pardubického kraje. Dalším z cílů projektu je úzká vazba na region, spolupráce s ním. V kuchyni na statku vaří obědy pro tamní obyvatele, v obchůdku v Květné, který také založili, prodávají místní produkty, od sadařů z okolí vykupují ovoce, ze kterého vyrábějí sušené plody a mošt atd. Na tom všem se významně podílejí právě také uživatelé Domu na půl cesty.

Statek v Sudetech

Květná zahrada v Květné na Svitavsku vlastně kombinuje to, co Ferdinanda Raditshe vždy zajímalo - sociální podnik, pomoc potřebným, ale i historie, architektura. Zájem o historii ho provázel od dětství, kdy bydleli s rodinou nedaleko zámku ve Velkých Losinách. Tam si v dospívání přivydělával jako průvodce. Na začátku 90. let pak tyto zkušenosti zúročil jako správce hradu Sovinec.

Když pak už jako ministerský úředník plánoval koupi nějakého zajímavého domu, asi 500 let starý polorozpadlý statek po vysídlených sudetských Němcích v Květné ho okamžitě okouzlil. I proto, že zůstal od války téměř netknutý.

Dát do pořádku tak obrovskou a desítky let neopravovanou stavbu, která z dálky působí jako malý zámek, stálo obrovské úsilí. Na druhou stranu se Ferdinand Raditsch nemusel potýkat s množstvím necitlivých zásahů, které takovým domům velmi často uštědřil režim a hospodaření po únoru 1948. Při jeho opravě pak přistupoval s velkou úctou k jeho historii, ale také k jeho původním obyvatelům. Ty se mu také podařilo dohledat, zkontaktovat a spřátelit se s nimi. Od nich se třeba dozvěděl, že byla kdysi na statku také malá kaplička. Její repliku teď plánuje na základě jejich vzpomínek také vystavět.